Čína a Vatikán nemají od 50. let oficiální diplomatické vztahy. V oblasti církevních otázek mezi nimi panují různé spory, například o to, kdo má právo jmenovat biskupy a liší se i v názorech na náboženskou svobodu.

Na letišti v Číně bylo tento týden zastaveno asi 50 katolických duchovních a věřících, kteří se chtěli v jihokorejské metropoli Soulu zúčastnit setkání s papežem.

"Byla to přehnaná reakce části místních politických představitelů, kteří byli nervózní z toho, co by se mohlo stát, kdyby jim dovolili vycestovat do Jižní Koreje," řekl podle AP expert na náboženskou problematiku v Číně Anthony Lam z Hongkongu.

„Tento druh takzvané prevence je úplně zbytečný. Nemyslím si, že (centrální vláda) v Pekingu chce být spojována s něčím takovým, jako je toto," zhodnotil tyto kroky francouzský odborník Lionel Jensen.

Jihokorejští organizátoři papežovy návštěvy podle AP také vyjádřili lítost nad tím, že těmto čínským katolíkům bylo zabráněno v cestě do Jižní Koreje, aby se mohli zúčastnit setkání s hlavou katolické církve kvůli, jak se vyjádřili, "komplikované situaci v Číně".

Zůstává rovněž stále nejasné, kolik osob bylo z letiště odvedeno, nebo případně kolik jich nakonec do Jižní Koreje odcestovalo.

Nynější první papežova návštěva Asie vyvolala mimo jiné naděje na zlepšení vztahů mezi Čínou a Vatikánem. Zvláště poté, co papežovo letadlo dostalo povolení k přeletu čínského vzdušného prostoru. V roce 1989 Peking toto povolení totiž nedal tehdejšímu papeži Janu Pavlu II., který chtěl navštívit Jižní Koreu.

Blahopřejný telegram musel být poslán znovu

Papež František ve čtvrtek poslal z letadla při přeletu čínského vzdušného prostoru cestou do Jižní Koreje čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi pozdravný telegram, ale ten kvůli technické chybě napoprvé nedorazil a musel být poslán znovu.

Hlava římskokatolické církve posílá pozdravný telegram každé zemi, jejíž vzdušný prostor využije. V případě Číny byl tento krok ale napjatě očekáván, protože čínský režim místním zhruba 12 miliónům katolíků zakazuje uznávat papežovu autoritu a s Vatikánem nemají dlouhodobě oficiální styky.

Pro Františka je návštěva Jižní Koreje jeho třetí zahraniční cestou od loňského zvolení papežem. Jde o první návštěvu hlavy římskokatolické církve v této zemi po 25 letech.