Britské ministerstvo obrany pověřilo 28 činitelů zdravotnických služeb jmenováním týmů specializovaných na plastickou chirurgii a popáleniny. "Skupiny mají být vybrány zejména v blízkosti letišť, aby mohly převzít do péče vojáky, kteří se stanou oběťmi chemických nebo biologických útoků," upřesnil londýnský list s tím, že je třeba dbát také na ubytování rodinných příslušníků obětí války.

Nemocnice čekají na příliv raněných

V první řadě budou mobilizovány londýnské nemocnice a zdravotnická zařízení v blízkosti letišť. "Ty se už na svůj možný úkol připravují, bude ale nutné rozšířit jejich příjmové kapacity, pokud bude z Blízkého východu repatriováno hodně zraněných," řekl listu nejmenovaný činitel. Za války v roce 1991 padlo pouze 24 Britů, veřejnost se však nyní obává daleko větších ztrát. Británie má nyní v oblasti Perského zálivu 42 tisíc svých vojáků.

Pětiletá pohotovost pro církve

Rovněž církevní úřady obdržely od vlády přípis požadující zachování kostelů otevřených v co možná největší míře kvůli zajištění duchovní útěchy pro rodinné příslušníky případných obětí války. "Denně by mělo být otevřeno alespoň na několik hodin," konstatuje vládní dokument. Doporučuje také vypracování alternativních smutečních bohoslužeb, protože pohřební shromáždění budou možná až poté, co se tělesné ostatky padlých vrátí z Iráku do Británie.

Vláda chce prý udržet církve v pohotovosti nejméně pět let, protože "psychologická újma způsobená válkou bude dlouhodobá záležitost". Většina církevních činitelů včetně canterburského arcibiskupa Rowana Williamse nicméně nadále zásah v Iráku ostře odmítá.