Nejhorší je podle něj situace v súdánské provincii Dárfúr, kde probíhá občanská válka. "Dva milióny lidí v Dárfúru zoufale potřebují pomoc. Súdánská vláda přesto dosud nechce dát víza humanitárním pracovníkům a blokuje dodávky potravin a zařízení na čištění vody, která musí být bezpodmínečně dopravena k postiženým před nadcházejícím obdobím dešťů."

V Dárfúru provádějí arabské polovojenské jednotky krvavou etnickou čistku proti černošským Afričanům. Černošští povstalci loni kvůli tomu začali bojovat proti vládě v Chartúmu, která podle nich najímá arabské milice k likvidaci černošských vesnic. Vládá to popírá a označuje povstalce za bandity. 

Egeland žádá rezoluci OSN

"Myslím si ale, že to ještě není genocida a že ji můžeme zabránit," řekl Egeland na jednání Rady bezpečnosti OSN na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech. Vyzval nejmocnější složku OSN, aby přišla s novou rezolucí, která by chránila civilisty a zabránila menším krizím přerůst v obrovské katastrofy.

Jednání Rady bezpečnosti se koná deset let po genocidě v africké Rwandě. Tato genocida podle něj přinesla "děsivý impuls" k úvahám o tom, jak lépe chránit civilisty uprostřed konfliktů.

Problémy humanitárních organizací

Složky OSN a humanitární organizace čelí ohromným překážkám, když se snaží dodat "základní potřeby pro přežití" postiženým nejen v Súdánu a východním Kongu, kde humanitární katastrofa dosahuje kritických rozměrů, když  bez pomoci zůstává na 3,3 miliónů lidí, ale i v dalších konfliktech od Čečenska po palestinská území.

"Je to kombinace několika faktorů, vlády zadržují humanitární pomoc a humanitárním pracovníkům znemožňují přístup, neudělí jim víza. A když jim někteří ministři pomáhají, jejich podřízení to sabotují. Roli hraje také nedostatek finančních zdrojů," řekl Egeland.   

Velkým problémem se v poslední době stala bezpečnost humanitárních pracovníků, kteří se stali cílem "hrůzných útoků" v mnoha konfliktech včetně Afghánistánu, Čečenska, Pobřeží slonoviny, Iráku, Libérii, na palestinských územích a v Súdánu, uvedl Egeland.

Připomněl, že za poslední půl rok bylo zabito pět humanitárních pracovníků v Somálsku a začátkem června bylo usmrceno na severozápadě Afghánistánu pět holandských členů organizace Lékaři bez hranic.