Nižňanský, který po válce uprchl do Rakouska, začal podle německého týdeníku spolupracovat s americkou kontrašpionáží ve Vídni poté, co ho v červenci 1947 naverbovaly čs. tajné služby.

V Rakousku měl sledovat protikomunistickou opozici. Focus se přitom odvolává na dokumenty americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Nižňanský předával dva roky Američanům krycí jména i tajné adresy. Pomohl jim také rozbít čs. zpravodajskou síť.

CIA považovala Nižňanského za "nejlepšího a nejdůvěryhodnějšího dvojího agenta, který pronikl do čs. tajných služeb", konstatuje prý zpráva CIA.

Nižňanský se narodil na Slovensku. Desítky let žije v Mnichově. Tam také pracoval pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa. Německé státní občanství získal až v roce 1996.

Masakry na Slovensku

Začátkem letošního roku byl zatčen a umístěn do vyšetřovací vazby v mnichovské věznici.

Čelí obvinění za účast na masakru obyvatel slovenských vesnic Ostrý Grúň a Kĺak. V roce 1945 velel komandu Edelweiss, které tam postřílelo 146 místních obyvatel, včetně 56 žen a 38 dětí.

V 60. letech vynesl čs. soud nad Nižňanským v nepřítomnosti trest smrti. [celá zpráva]

Tlak evropských soudů

Na prošetřování zločinů z druhé světové války trvají zejména úřady Evropské unie. Spravedlnost v řadě kauz totiž rozhýbal až pád tzv. železné opony po roce 1989, tj. desítky let po spáchání válečných zrůdností.

Soudy v členských zemích Unie se nyní snaží dostihnout vrahy, kteří často prožili klidné životy v Německu, jižní Americe atd., aby za masakry řádně pykali. Zločiny proti lidskosti se podle mezinárodního práva nepromlčují.