Soud zdůraznil, že "snaha francouzských úřadů zachovat podmínky pro společný život obyvatel je legitimní". Francie svým zákonem podle rozsudku neporušila Evropskou úmluvu o lidských právech.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Stížnost na svůj stát podala v dubnu 2011 praktikující muslimka. Zdůrazňovala, že nosí muslimský oděv burku a závoj nikáb, které zakrývají tvář, aby byla v souladu se svou vírou a přesvědčením, a že ji k tomu členové rodiny ani nikdo jiný nenutí. Zákaz takto se oblékat vnímá jako obtěžování a diskriminaci.

Obličej hraje podstatnou roli při společenském styku z verdiktu Evropského soudu pro lidská práva

Podle štrasburského soudu se však zákaz „vysloveně nezakládá na náboženských motivech odívání, nýbrž výlučně na skutečnosti zakrývání obličeje oděvem“.

Při posuzování vzal rovněž na vědomí argument francouzského státu, že „obličej hraje podstatnou roli při společenském styku“ a vzal také v potaz nesouhlasný názor, který u jednotlivců může vzbudit zakrytý obličej na veřejnosti.

Francouzský zákon, který pod hrozbou pokuty 150 eur a nucené občanské nauky zakazuje zakrývání obličeje na veřejnosti například kuklami či závoji, začal platit 11. dubna 2011. Zastánci tohoto zákona argumentují například nutností identifikace osob v rámci zajišťování bezpečnosti.

Počet zakrytých žen je minimální

Obhájci stěžovatelky u evropského soudu prohlásili, že Francie svým zákonem vyvolává naopak napětí ve společnosti, přičemž povinností státu je napětí zažehnávat.

Ve Francii s 63 milióny obyvatel žije více než pět miliónů muslimů, ale počet žen, které se takto zahalují, se odhaduje pouze na 1900.