Nová generace Čechů ovšem podle Müllerové dává naději, že se podaří tuto kapitolu česko-německých dějin překonat. Premiér Bohuslav Sobotka ale sdělil, že česká vláda nevidí žádný důvod pro zpochybňování dekretů.

Müllerová, která zastupuje zájmy sudetských Němců v bavorské vládě od loňského října, ujistila, že téma dekretů nebude opomíjet. "Benešovy dekrety byly nespravedlivé a nespravedlivé zůstávají. Do evropského právního státu nepatří," prohlásila Müllerová za hlasitého potlesku zhruba 800 návštěvníků prvního dne sudetoněmeckého sjezdu. "To, že zde dekrety pořád ještě jsou, brání tomu, aby se zhojily rány mezi sudetskými Němci a Čechy," doplnila.

Podle Müllerové je ale nyní v Česku příznivější atmosféra vůči sudetoněmeckému požadavku na zrušení dekretů. "Česká společnost se mění k lepšímu. Ještě nikdy nebyla podpora dekretů tak nízká jako je teď. Mladí lidé se zajímají o dějiny a nahlížejí na ně bez předsudků," prohlásila bavorská státní ministryně.

"Vláda přirozeně nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky," reagoval Sobotka. Podle něj byl vztah k minulosti společně a otevřeně definován v česko-německé deklaraci. "Není žádný důvod, aby minulost komplikovala naše současné vynikající vztahy jak s Německem, tak Bavorskem," dodal premiér.

Vláda už nežádá výjimku

Nová kapitola ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci se podle Müllerové otevřela po vzájemných návštěvách bývalého českého premiéra Petra Nečase a bavorského premiéra Horsta Seehofera v Mnichově a v Praze.

Vystoupil i mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny Bernd Posselt.

Vystoupil i mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny Bernd Posselt.

FOTO: Jakub Stříhavka, ČTK

Vstřícný postoj k sudetským Němcům vidí Müllerová také u nové české vlády, která stáhla požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU k takzvané lisabonské smlouvě, kterou vyjednal bývalý český prezident Václav Klaus.

Podle sudetoněmeckých představitelů měla výjimka posloužit k tomu, aby byly Benešovy dekrety zakotveny do evropského práva. Klaus svůj požadavek na výjimku zdůvodňoval obavami, že Listina základních práv EU umožní Benešovy dekrety prolomit a povede k uplatňování majetkových nároků sudetských Němců.