S plánem na snížení vojenské přítomnosti v oblasti přišly Spojené státy už loni a rámcově se na něm domluvily se Soulem 5. června 2003. Jižní Korea s ním nesouhlasila, byť Američané tvrdili, že vojáky nahradí nejmodernější zbraňové systémy, která zajistí bezpečnost před útokem Severní Koreje. Jihokorejská média ovšem uvádějí, že by to bezpečnost země snížilo. Má jít o vůbec první snížení počtu vojáků v oblasti od konce studené války.

V květnu letošního Pentagon uvedl, že chce 3 600 vojáků, kteří slouží na poloostrově, poslat do Iráku. Mělo jít o jednu brigáda Druhé pěší divize, která slouží na hranici mezi oběma Korejemi. Jižní Korea s tím nesouhlasila. Jihokorejský prezident Ro Mu-hjon poté, co Američané vyjevili svoje záměry, nabídl, že Soul vyšle do Iráku 3000 svých mužů,  aby "posílil staré přátelství se Spojenými státy". K tomu ovšem nedošlo, jejich odjezd by odložen právě kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Iráku, kterou potřebují Američané řešit, a z důvodů rostoucího nesouhlasu obyvatel Jižní Koreje.

Jihokorejský prezident chce, aby se jeho země snažila z větší části zajistit bezpečnost vlastními silami. V tom se s Američany, kteří stažení vystvětlují snahou, aby jejich síly byly flexibilnější, shoduje.

Jižní Korea také vede úspěšná jednání se Severní Koreou o snížení napětí mezi oběma zeměmi. Podle dohod ze závěru minulého týdne má být zřízena nejen horká linka mezi velením armád obou zemí, ale letos se mají otevřít dvě silnice a dvě železnice spojující KLDR s Jižní Koreou. KLDR přitom v posledních letech hrozí svým jaderným arzenálem.