Hlavní obsah

Kyjevský medik: V krvavém pekle jsem zachránil 10 životů, tři mi vyhasly před očima

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Arťomovi je 23 let, před dvěma dny zachránil jako medik 10 životů a tři mu vyhasly přímo před očima. Přes 4O hodin nespal, jeho rodiče se o něj velmi bojí, avšak má jejich podporu, režim totiž nenávidí a na syna jsou hrdí.

Foto: Jakub Herzán, Novinky

Ukrajinský medik Arťom

Článek

(Jakub Herzán, zpravodaj Novinek v Kyjevě)

S úsměvem a únavou ve tváři odpovídá medik na první otázku, co říká na fakt, že prezident Viktor Janukovyč odmítá odstoupit a dál se drží moci i přes to, že ho parlament sesadil z funkce: „Game is over, hra je u konce, tady proteklo tolik krve, že tohle je pro něj jasný konec, nemá cenu se o tom už bavit.“

Poté se rozvypráví o kyjevské krvavé noci před dvěma dny. Před svým vozem rychlé pomoci děkuje bohu za to, že neměl službu na Majdanu, hlavním místě bojů a místem, které bude vždy spojeno s desítkami mrtvých.

„Sloužil sem na křižovatce ulic Institucká a Hruševská, viděl jsem tuším tři mrtvá těla, jedno mělo díry po kulkách přímo u srdce a na břichu. Těm mrtvým bylo kolem 20 let. Zraněné jsme odváželi do nemocnice a pak jsme jeli zpět, zachránil jsem 10 lidí a 40 hodin sem nespal,“ říká mladý medik.

Na otázku, zda mrtvé má na svědomí policie, říká, že si není jistý. Dál ovšem o střelbě mluvit nechce. Ochotně se vyfotí před svým vozem a poté i s dalšími členy posádky odjíždí na jiné místo, které mu bylo ohlášeno z vysílačky.

Únava a radost

Na Arťomovi a všech kolem byla a je vidět únava, ale teď již i radost. Lidé obsadili všechny vládní budovy, prezident Janukovyč opustil Kyjev, byl sesazen, boje zde skončily a všichni do jednoho opravdu věří, že tohle je jeho konec a jejich vítězství.

I přes tento fakt je ovšem Kyjev stále plný skupinek zakuklených a ozbrojených mužů. Podle vlastních slov tu budou, dokud vítězství nebude stoprocentní. Dokonce si dělají legraci a svému kamarádovi, který foto pořizoval, hlasitě radili „chodoj s telefonom, chodoj s telefonom.“

Ten se však usmál a telefon mi vrátil se slovy: „Proč? Vždyť jsem mu právě vyfotil historii.“

Reklama

Výběr článků

Načítám