Sobotní demonstrace následovala po týdnu krveprolití v Gaze, při němž bylo zabito 13 izraelských vojáků a 32 Palestinců. Násilí pokračovalo i dnes v časných ranních hodinách, kdy izraelské vrtulníky odpálily na cíle v Gaze rakety, které ve městě přerušily dodávky elektřiny a vyvolaly všeobecnou paniku.

O několik hodin později hlásili Palestinci, kteří žijí u hranice mezi pásmem Gazy a Egyptem, hlasitou explozi, která se ozvala ve chvíli, kdy tudy projížděl izraelský vojenský konvoj. Zatím není jasné, co explozi způsobilo.

Rozsah protestu by mohl znovu rozběhnout mírová jednání

Právě nekončící spirála násilí, po níž se roztáčí izraelsko-palestinský konflikt, přivedla na telavivské náměstí v sobotu večer podle odhadů izraelských médií až 150 tisíc demonstrantů. Organizátoři doufají, že rozsah protestu, k němuž se sešel už dlouho mlčící tzv. mírový tábor, by mohl vdechnout nový život opozici a pomoci znovu rozběhnout mírová jednání s Palestinci, která měsíce stagnují. "Odejít z Gazy, začít jednat," hlásil velký nápis nad hlavním pódiem.

Někteří z demonstrantů nesli transparenty podporující izraelského premiéra Ariela Šarona a jeho plán na odsun z pásma Gazy - neklidného území, kde žije asi 7 500 židovských osadníků mezi 1,3 miliónu Palestinců. Členové Šaronovy strany Likud před časem v referendu tento plán odmítli, ačkoli podle průzkumů veřejného mínění ho podporuje většina Izraelců.

80% Izraelců chce mír

"Tohle je protest většiny," prohlásil na shromáždění opoziční vůdce Šimon Peres. "Osmdesát procent našich lidí chce mír. Jedno procento se ho snaží zablokovat." Ačkoli protest byl plánován už několik týdnů, jak jeho organizátoři, tak účastníci se shodli, že teprve poslední boje v Gaze mu dodaly na váze.

"Myslím, že mnoho lidí se rozhodlo na poslední chvíli dneska přijít kvůli vojákům, kteří byli tento týden zabiti v Gaze," říká Tal Kfir, šestadvacetiletý student z Tel Avivu.

Někteří komentátoři vidí paralely mezi vzedmutou vlnou kritiky a nespokojenosti obyvatel, která předcházela izraelskému odsunu z jižního Libanonu po 18 let trvající okupaci.