"Ve starých dokumentech se o těch, kdo tu leží, hovoří jako o movitém majetku," říká přední afroamerický archeolog Michael Blakey. "Teprve teď se snažíme dívat na tyto Afričany jako na lidské bytosti," dodává Blakey, který na manhattanském pohřebišti působí už deset let.

Zuby - ozdoba i poznávací znamení

"Hned na začátku prací jsme objevili jednu lebku s opravenými či přesněji řečeno kulturně upravenými zuby," říká archeolog. "To mě skoro omráčilo, protože je to velice neobvyklé." Na celém území amerického kontinentu je známo pouze devět archeologických nálezů černošských koster s uměle upraveným tvarem zubů.

Na manhattanském pohřebišti bylo zatím zjištěno nejméně 27 lebek s takovou úpravou chrupu. Ta byla v civilizací nedotčených částech Afriky běžná ještě před několika desetiletími jako trvalá ozdoba, pro otroky by však bylo takové znamení původu velmi riskantní: jestliže se totiž pokusili o útěk, při prvním otevření úst bylo každému jasné, že nejde o výjimečný, ale přesto pravděpodobný případ bývalého otroka, jemuž byla darována svoboda, ale o pravého, čerstvě přivezeného Afričana, a tedy uprchlíka. V novinových inzerátech se právě opracované zuby často uváděly jako poznávací znamení uprchlých otroků.

Afričané narození už jako nesvobodná pracovní síla proto od podobných tradic upouštěli. Nálezy pozůstatků s upravovaným chrupem podle Blakeyho dokazují, že počátkem 19. století pracovalo na stavbě zdi, jež měla New York chránit před útoky indiánů, mnoho otroků dovezených z Afriky těsně před zákazem přímého importu v roce 1808. "Některé kostry vypovídají celé příběhy," říká Blakey.

Řada zemřelých byla uložena do hrobů s rukama zkříženýma na prsou - podle archeologa jde o důkaz soudržnosti otroků, kteří tak zemřelým druhům prokazovali úctu. Při vykopávkách byla objevena i kostra mladé ženy, v jejíchž zkřížených rukou leželo několik velmi drobných kostí: na staveništi tedy zřejmě pracovaly i matky s novorozeňaty.

Svou královnu pochovali s poctami

Polovina všech koster patřila dětem do 12 let. "Zdá se, že otrokářům se vyplácelo na stavbu dovážet dělníky co nejmladší, ale už schopné práce, vyždímat je do poslední kapky sil a pak prostě koupit nové," vysvětluje Blakey. Hrob označený číslem 340 se postaral o další překvapení.

Ležela v něm kostra ženy, která měla kolem pasu šňůrku s korálky z paroží a mušlí kourí. "V Africe na přelomu 18. a 19. století bylo v akanské kulturní oblasti kourí symbolem příslušnosti ke královské rodině," říká Sherrill Wilsonová, která má na starosti archeologickou interpretaci nálezů.

"Pro obyčejný lid bylo nošení kourí zakázané - a tahle otrokyně jich měla kolem pasu stovku!" Žena, identifikovaná dnes jen číslem 340, se tedy zřejmě narodila v mocné královské rodině někde na území dnešní Ghany, avšak zemřela jako otrokyně daleko v Americe.

"Pás z kourí byl úžasným bohatstvím," dodává Wilsonová, "přesto se její spolutrpitelé rozhodli projevit této vznešené ženě poctu, jež jí náležela, a na cestu do záhrobí jí královskou ozdobu ponechali." Podle Wilsonové to svědčí o vysokém stupni sebeuvědomění této skupiny otroků a jejich - tehdy - trvající identifikaci jako kulturního národa, i když byli vytrženi ze svého prostředí, zbaveni všech práv a postaveni na roveň věci.