Zpráva citovaná CNN čerpá ze sedmi souborů vládních dat o distribuci drog v USA, Evropě a Austrálii i o produkci drog v Latinské Americe, Afghánistánu a jihovýchodní Asii.

„Během posledních dvou dekád dodávky hlavních nelegálních drog stoupaly a jejich cena klesala,“ píše se ve studii, v níž se ještě uvádí, že vzrůstala i čistota drog.

V USA průměrná cena heroinu, kokainu a konopí mezi lety 1990 a 2007 klesla o osmdesát procent, zatímco čistota heroinu stoupla o 60 procent, kokainu o 11 procent a marihuany dokonce o 161 procent.

V Evropě průměrná cena opiátů a kokainu v letech 1990 až 2010 při započtení inflace a čistoty klesla o 74, respektive 51 procent, uvedlo středisko sídlící v kanadském Vancouveru.

V Austrálii mezi lety 2000 až 2010 poklesla cena těchto drog o 14 až 49 procent.
“Tato zjištění přidávají další důkazy k těm, které ukazují, že válka s drogami selhala,“ uvedl Evan Wood z Mezinárodního centra pro drogovou politiku, který působí na univerzitě v Britské Kolumbii.

Represivní politika nepřináší výsledky

Nic na tom nezměnily ani rozsáhlé zátahy na překupníky drog a drogové gangy, kdy mezi lety 1990 a 2010 vzrostlo množství zabavené marihuany o 465 procent, heroinu o 29 procent a kokainu o 49 procent.

Tým, který studii vypracoval, si je vědom, že jím zpracovaná data mají svá omezení, neboť nevypovídají nic o tom, jak jsou drogy dostupné pro uživatele a jak moc se berou.

Ethan Nadelmann, který stojí v čele americké Aliance pro drogovou politiku, přesto uvedl: „Prohibiční přístup ke globální kontrole drog se ukázal jako drahý, neefektivní a kontraproduktivní. Vedl jen k extrémním úrovním násilí, zločinu a korupce. Selhal při omezení dostupnosti a užívání psychoaktivních drog.“ Narážel zejména na Mexiko, kde si válka s drogami vyžádala přes 50 000 obětí.