Podmínkou opětovného spojení obou částí Kypru je nyní souhlas jak kyperských Řeků tak kyperských Turků s plánem OSN, který předpokládá vytvoření federativního kyperského státu se dvěma kantony. Dokument, o němž hlasují obě komunity v oddělených referendech, předložil generální tajemník OSN Kofi Annan. Po třech desetiletích bezvýsledných snah znamená dosud nejnadějnější vizi sjednocení Kypru.

V turecké části země se pro plán zřejmě vysloví většina ze 143 636 oprávněných voličů. V řecké části má tuto možnost 480 165 lidí. Hlasovací místnosti se na celém ostrově uzavřou v 18:00 místního času (17:00 SELČ). Výsledky by měly být známy již hodinu poté.

Verheugen: Nikdy jsme nebyli tak blízko

"Nikdy předtím jsme nebyli k vyřešení kyperského problému tak blízko jako nyní. Od cíle nás dělí jen centimetry," prohlásil komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen, jenž se o sjednocení Kypru vehementně zasazoval - i proto, že Kypr by v případě úspěchu obou plebiscitů mohl za týden vstoupit do Unie jako celek.

V případě, že některá z obou komunit Annanův plán odmítne, se totiž stane součástí EU jen jižní část ostrova kontrolovaná kyperskými Řeky a jejich mezinárodně uznávanou vládou. Tzv. Severokyperská turecká republika, uznaná jen Ankarou, by zůstala mimo.

Turci pro, Řekové proti

Průzkumy přitom signalizují paradoxní situaci: kyperští Turci, na jejichž vedení dřívější snahy o sjednocení troskotaly, řeknou pravděpodobně ANO, zatímco na kyperskořecké straně, která tlačila na mezinárodním poli na sjednocení, hrozí rezolutním NE.

Kyperskoturecký "prezident" Rauf Denktaš sice i nyní setrvává na odmítavém stanovisku, ale jeho premiér a zejména většina kyperských Turků Annanův plán podporují. V referendu by se na severu mohlo pro sjednocení vyslovit přes 60 procent lidí. Kyperští Turci se snaží vymanit z mezinárodní izolace a vědí, že vstup celého Kypru do EU by mohl zvýšit jejich životní úroveň. Ta je v porovnání s bohatším řeckým jihem asi čtyřikrát nižší. V uplynulých dnech se v severním Kypru konalo několik manifestací na podporu Annanova plánu a ulice byly zaplaveny nápisy "evet" (turecky "ano").

Biskup: kdo řekne ano, přijde do pekla

Naproti tomu v řecké části ostrova jsou zastánci projektu OSN v menšině. Průzkumy odhadují jejich podíl na 60 až 80 procent a navíc, kampaň proti projektu OSN se postavila i vláda, včetně prezidenta Tasose Papadopulose. Ten své občany přímo vyzval k odmítnutí plánu. Jeden z místních biskupů dokonce vzkázal věřícím, že kdo bude v referendu hlasovat ANO, "přijde do pekla".

Mnozí kyperští Řekové tvrdí, že plán OSN jim nedává dostatečné bezpečnostní záruky. Dokument počítá s přítomností tureckých vojáků, byť v nižším počtu, i v následujících letech. Kromě toho řecká strana pochybuje o možnostech domáhat se práva na návrat a odškodnění kyperských Řeků do oblastí na severu, odkud byli po roce 1974 vyhnáni.

Svou roli nepochybně hraje i vědomí, že náklady na pozvednutí chudší severní části ostrova by de facto kryli kyperští Řekové, a to i přes slibovanou pomoc EU a USA. "Bohatí hoteliéři na jihu mají navíc strach, že turisticky málo vyvinutý, ale ve skutečnosti mnohem atraktivnější sever by pro ně mohl být konkurencí," řekl televizi ARD Verheugen, který se cítí být náhlým odmítavým postojem kyperskořecké vlády "oklamán".

Patroni obou kyperských komunit, Řecko a Turecko, vyjádřili s Annanovým plánem zdrženlivý souhlas. Řecký premiér Kostas Karamanlis oficiálně vyzval kyperské Řeky, aby řekli ANO, současně ale zdůraznil, že jejich vůli bude nutné v každém případě respektovat. A Ankara se již nechala slyšet, že v případě ztroskotání referenda v řecké části Kypru začne se zasazovat o mezinárodní uznání "Severokyperské turecké republiky", které již přislíbil Ázerbájdžán.

EU chce vymanit sever z izolace

EU mezitím pohrozila blíže nespecifikovanými důsledky, jestliže Ananův plán neprojde. "Ti, kteří si myslí, že poměry budou takové, jako by se nic nestalo, špatně hodnotí situaci," prohlásil vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.

"Máme příležitost sjednotit ostrov v EU během krátké doby. Pokud se tak nestane, budeme muset přehodnotit situaci, protože nic nebude stejné," dodal.

Komisař EU pro zahraniční vztahy Chris Patten byl konkrétnější, když řekl, že kyperské Turky nelze trestat kvůli případného NE ze strany kyperských Řeků. EU by podle něj v takovém případě urychleně předložila návrh, aby se severní Kypr dostal z mezinárodní ekonomické izolace.