Ještě před sedmi lety si organizátoři mysleli, že za bezpečnostní opatření zaplatí jen 200 miliónů eur (6,5 mld. Kč), ale po americkém 11.září se situace razantně změnila. Podle oficiálních údajů se už nyní částka dosud vydaná za bezpečnost vyšplhala na 800 miliónů eur (26 mld. Kč), přičemž do olympiády zbývají ještě čtyři měsíce, a suma ještě hodně vzroste.

Řecko má tradičně dobré vztahy s arabskými státy a zvlášť s Palestinci. Po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku však začal tvrdý nátlak na řeckou vládu (hlavně ze strany USA a Británie), a tím i skrytý boj o zakázky na zajištění bezpečnosti.

Účinným nátlakovým prostředkem se stal i tisk - nejednou se v zahraničí psalo, že na olympiádu ze strachu před terorismem nepřijedou buď sportovní týmy USA, nebo Izraele, a nedávno i Británie. Což posléze tyto země sice dementovaly, ale orwellovský mechanismus začal pracovat na plné obrátky. Výsledek? Sportovce z USA a Izraele budou doprovázet jejich speciální jednotky.

Centrální systém za čtvrt miliardy eur

Řecká vláda neměla na vybranou - pokud by to nepřijala, zmíněné státy by olympiádu bojkotovaly, anebo by začaly prosazovat její přesun do jiné země. Velmi vypjatý maratón diplomatických a podnikatelských jednání se odehrál zejména kolem centrálního počítačového systému C41 za 255 miliónů eur, jehož zavedení se nakonec ujalo mezinárodní sdružení firem (Británie, Izrael, Německo i další) vedené americkou společností SAIC.

Systém bude využívat 1100 kamer rozmístěných ve sportovních zařízeních a asi 300 přímo v centru Atén. Služeb C41 bude během olympiády využívat 45 tisíc policistů, přístavních strážců, hasičů a vojáků. Tento nejdražší bezpečnostní systém v historii OH se zaměří například na ochranu před teroristickými útoky typu 11.září 2001, proti možnému radiobiologickému útoku, únosům, sebevražedným útokům a bombám.

Chystaná bezpečnostní mašinérie má zajistit také důsledné hlídkování v Egejském moři, kudy často připlouvají do Řecka běženci a kde na jedenácti lodích budou pobývat nejrůznější prominenti, sponzoři a další tzv. VIP.

Vláda hledá právní kličky

Řecko sice samo o sobě není terčem fanatických útoků, ale vývoj ve světě jej přiměl k tomu, aby dalo souhlas s přechodným pobytem příslušníků cizích tajných služeb, jako americké CIA či izraelského Mosadu.

Vláda nyní hledá právní kličky i pro zdůvodnění pobytu speciálních vojenských jednotek NATO, protože ústava rozmístění zahraničních vojáků na řeckém teritoriu neumožňuje. Nejrůznější organizace, zejména levicově orientované, bubnují na poplach a demonstrují proti avizované přítomnosti sil NATO i proti finančním nákladům na bezpečnost, které považují za přehnané.

Roztrpčení veřejnosti vzbuzuje i fakt, že světová média se s přehnaným zápalem zabývají přípravami bezpečnostních aspektů olympiády namísto toho, aby se věnovala smyslu této sportovní události. Příslušník řecké policie v přístavu Pireos, kde se během olympiády čeká největší koncentrace bezpečnostních sil.