Delegace deseti podnikatelů zastupujících 123 jihokorejských firem, které v Kesongu mají své továrny, požádala o povolení k cestě do zóny. Cílem bylo zásobit desítky Jihokorejců, kteří v komplexu zůstali, a zkontrolovat tamní zařízení.

"Severní Korea nás informovala, že žádost o návštěvu... byla zamítnuta," sdělil mluvčí jihokorejského ministerstva pro sjednocení Kim Hjong-sok. "Je politováníhodné, že sever žádost odmítl a neumožnil toto humanitární opatření," dodal.

 

FOTO: David Ryneš, Yahoo Maps

KLDR blokuje přístup do Kesongu od 3. dubna. Osmého dubna odvolala ze zóny svých 53 000 zaměstnanců a pozastavila tamní provoz. Jihokorejci, kteří jsou na místě, dostali možnost svobodně komplex opustit, asi 200 z nich této nabídky ale doposud nevyužilo.

Potraviny docházejí

Vinu za zmíněná opatření svaluje Severní Korea na "konfrontační politiku" svého jižního souseda. Soul nabídl Pchjongjangu jednání o Kesongu, což ale Severní Korea odmítla.

Padesátiletý zaměstnanec oděvní společnosti O Hung-ki vypověděl, že situace na místě je stále složitější. "Je to tvrdé, ale všichni si tady s problémem nedostatku potravin navzájem pomáhají," řekl.

"Neznamená to, že by tam někdo vyloženě hladověl, ale jídlo očividně dochází a už ho moc nezbývá," konstatovala mluvčí jihokorejského ministerstva pro sjednocení.

Mezi dodávkami, které chtěla jihokorejská delegace krajanům do Kesongu dovézt, byly krabice rýže, léky i tradiční korejské jídlo – kvašená zelenina kimči. Tři auta do posledního místa naložená zásobami a osobními věcmi, a s dalšími balíky na střeše, se však musela po odmítnutí severokorejských úřadů nakonec vrátit zpět přes hranici.

Kesong kombinoval levnou severokorejskou pracovní sílu a jihokorejské technologie a know-how. Továrny v Kesongu vydělávaly zbídačené severokorejské ekonomice ročně až dvě miliardy dolarů (téměř 40 miliard Kč). Zaměstnáno tam bylo přes 53 000 severokorejských dělníků a kolem 800 Jihokorejců.