"Mám strach, čísla jsou tak vysoká," komentovala Rosa Lemos do Sá z brazilské kanceláře Světového fondu na ochranu přírody (WWF) čerstvě zveřejněné statistiky odlesňování Amazonie.

"Třiadvacet tisíc čtverečních kilometrů je hrozivé číslo," řekl i brazilský prezident Lula da Silva. Tolik totiž bylo podle oficiálního upřesnění v loňském roce vykáceno v brazilské Amazonii deštného pralesa, původně úřady uváděly ještě o dva tisíce více.

I tak je to o 28 procent víc než v předchozích dvou letech a nebezpečně blízko rekordnímu období v polovině 90. let, kdy mizelo až 58 tisíc čtverečních kilometrů pralesa ročně.

K ochraně brazilské Amazonie přistoupil pod tlakem ekologů a světové veřejnosti už předchozí prezident Cardoso, ochranářský aspekt však musel ustoupit před civilizačními plány rozvojového projektu Vpřed Brazílie. Jeho nástupce v prezidentském paláci Inácio da Silva se vyslovuje pro udržitelný rozvoj a slíbil zabránit ilegálnímu odlesňování, ovšem v praxi se toho v Amazonii zatím příliš nezměnilo.

Jde o každý strom

Nově zřízené Středisko pro ekologický dohled (CENAM) má v oblasti o rozloze 5,2 milionu kilometrů čtverečních ohlídat zbývající prales, jehož za posledních 30 let zmizelo už přes půl milionu km, tedy plocha větší než celá Francie.

Jeho inspektoři mají zabránit nepovolené těžbě dřeva, jejíž objem podle některých odhadů už přesahuje těžbu legální. CENAM tak posílí systém SIPAM, do nějž jsou zapojeny i další brazilské a mezinárodní instituce od ekologických přes vědecké i vojenské.

I když SIPAM disponuje letadly a satelity, najít a dopadnout skupinu dřevorubců, porážející bez povolení obří strom v srdci pralesa, je úkol nadlidský. Taková kusová výběrová těžba je totiž pod rozlišovací schopností satelitů i leteckých pozorovatelů, na přírodu má však stejně zdrcující dopad jako plošné kácení.

Množství druhů (biodiverzita) je v tropickém pralese vysoká, ale počet jednotlivých exemplářů rostlin velmi nízký. Jestliže se selektivním kácením ještě zvětší vzdálenosti mezi jednotlivými stromy či zvířaty stejného druhu, nemůže dojít k oplození a druh je odsouzen k vymření - aniž by se člověk třeba jen dotkl stojících stromů nebo chytil jediné zvíře.

Hamburgerová spojka

Nejničivější příčinou odlesňování Amazonie přitom není její osidlování a budování infrastruktury, to by při citlivém postupu mohlo probíhat udržitelně. Problémem je světová poptávka po hovězím.

"Chovatelé dobytka trhají amazonský prales na cucky," řekl David Kaimowitz, šéf Střediska pro mezinárodní výzkum pralesů (CIFOR). Podle této instituce je odlesňování předpokladem pro zvětšování pastvin pro rostoucí stáda hovězího dobytka.

Počet krav v oblasti se za posledních deset let zdvojnásobil na 57 milionů kusů a export hovězího stoupl více než pětkrát. Brazílie díky zdravému dobytku obsazuje nové trhy, otřesené v minulých letech epidemiemi zvířecích nemocí.

"Úspěch Brazílie v boji s kulhavkou a slintavkou může být dobrou zprávou pro krávy, ale je to špatná zpráva pro prales," hořce žertuje Kaimowitz.