Clapper připomněl, že loňské potlačení opozičních protestů, které vyvrcholily po návratu Putina do prezidentské funkce, umožnilo Kremlu znovu získat kontrolu. Agresivní zásahy ale zároveň vyvolaly silnější nespokojenost občanů.

"Významné vrstvy ruské veřejnosti jsou nespokojeny se stagnující ekonomikou a nesouhlasí s politickým systémem, který nepřipouští reálnou pluralitu a vyznačuje se slabou místní správou a všudypřítomnou korupcí," řekl Clapper.

Putin chce dál spolupracovat s USA

"Všechny tyto faktory stavějí před Putina daleko větší výzvy, než byly ty, kterým čelil ve svých předchozích dvou prezidentských mandátech," dodal.

Navzdory rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Moskvou má podle ředitele výzvědných služeb Putin stále zájem na spolupráci s USA, zejména při stabilizaci situace v Afghánistánu. Rusko ale podle Clappera nejspíš nepodpoří přítomnost amerických jednotek v této zemi po ohlášeném stažení v roce 2014, pokud k tomu USA nebudou mít mandát OSN.

Rusko stále spoléhá na jaderné zbraně

Prezident Barack Obama za hlavní bod své spolupráce s Ruskem označuje omezení jaderných arzenálů. Clapper ale řekl, že Rusko atomové zbraně stále považuje za nejdůležitější součást své obrany.

Jeho konvenční zbraně od konce studené války zaostaly, a je proto nepravděpodobné, že důraz na jaderné prostředky Moskva zmírní dřív, než přinese ovoce ohlašovaná modernizace armády, konstatoval americký činitel.