Veřejné slyšení v této podobě, které Bílý dům donedávna tvrdošíjně odmítal, má začít v 15 hodin našeho času a trvat dvě a půl hodiny. Jeho vyznění je pro Bushe politicky stejně důležité ve volebním roce jako pacifikování nových bojů v Iráku. Televizní stanice ABC, NBC a CBS se proto rozhodly k mimořádnému přímému přenosu celého slyšení.

Podle zdrojů Bílého domu, na něž se odvolal list The New York Times (NYT), shrne Riceová ve dvacetiminutovém úvodním slově činnost Bushovy vlády před 11. zářím a má je adresovat pozůstalým po obětech teroristického útoku, kteří budou přítomni.

Jim se v téže místnosti před dvěma týdny omluvil bývalý Bushův protiteroristický expert Richard Clarke za to, že on a vláda, kteří je měli před teroristy ochránit, zklamali. "Omluva vytváří dojem, že jsme to zavinili, napravili a že už se to nikdy nestane. Takové záruky nemůžete dát," prohlásil však spolupracovník Riceové.

Bílý dům viní CIA

Za desetičlennou komisi budou poradkyni klást otázky jeden z pěti republikánů a jeden za pětici demokratů, přičemž doplňující dotazy mohou vznést všichni její členové.

Předseda komise Thomas Kean a jeho zástupce Lee Hamilton se zatím kloní k názoru, že administrativa mohla tragédii 11. září 2001 zabránit s ohledem na varovné signály americké rozvědky z léta téhož roku. Toto podezření posílilo i vyjádření náměstka šéfa CIA Johna Laughina, jenž měl komisi sdělit, že Bílý dům v létě 2001 naléhavost hrozby nechápal.

Bush a Riceová se však snaží přehrát míč na hřiště CIA. Prezident v pondělí v Severní Karolíně zopakoval, že kdyby věděl, že teroristé využijí k útoku dopravních letadel, zabránil by tomu. Z hlediska komise však jde právě o to, zda to vědět mohl, nebo vědět měl.

Týž postoj zaujala Riceová před komisí už letos v lednu. Podle deníku NYT měla tehdy za zavřenými dveřmi říci, že až do května 2002 nebyla informována o několik let starých poznatcích CIA, podle nichž teroristé pomýšleli na využití unesených letadel k útokům.

Poradkyně hraje o svou budoucnost

Na komisi udělal Bílý dům nedobrý dojem sérií kroků, jimiž dával najevo ochotu spolupracovat, ale jen částečně. Nejnověji odmítl posktynout text projevu Riceové o bezpečnostních prioritách USA, který měla přednést právě osudného 11. září.

Na první místo podle deníku The Washington Post v něm kladla protiraketovou obranu, nikoli al-Kajdá či jiné islámské extremisty. Komise přijala minulý týden se smíšenými pocity přiznání Bílého domu, že zadržel tisíce dokumentů k národní bezpečnosti z éry prezidenta Clintona a poskytuje je až nyní.

Bush, který se nejprve stavěl proti ustavení komise, až po dlouhém naléhání svolil, že se sejde nejen s Keanem a Hamiltonem, nýbrž s celou komisí, ale v přítomnosti viceprezidenta Dicka Cheneyho. Datum ještě určeno nebylo. Komise má vydat závěrečnou zprávu v červenci.

Političtí znalci se shodují, že Riceová dnes svou výpovědí do velké míry určí i vlastní budoucnost. Po volbách chce totiž z postu odejít a má údajně zájem stát se ministryní obrany a teprve na druhém místě jejího zájmu je šéfovat resort zahraničních věcí.