Článek
Vzorek pochází z hloubky nejméně pěti centimetrů pod povrchem planety. Curiosity odebrala zhruba takové množství prášku, které by se vešlo do polévkové lžíce, a dopravila jej do palubní laboratoře. Šedý prášek se podle vědců z NASA výrazně liší od červeného prachu pokrývajícího povrch planety, jehož barva je způsobena vlivem ultrafialového záření.
Sonda, která je velká asi jako automobil, pracuje na Marsu od loňského srpna a pátrá po stopách mikrobiálního života. I když předcházející sondy na Marsu rýpaly do kamenů a prachu, Curiosity jako první bude vyvrtaný prášek v palubní laboratoři zkoumat.
Vědci si od úspěšného vrtu slibují rozluštění tajemství minulosti planety. "Umožňuje nám to proniknout pod povrchovou vrstvu skal a tím v podstatě otevřít časovou schránku s důkazy o tom, jak vypadal Mars před třemi či čtyřmi miliardami let," řekla novinářům Louise Janduraová, která má na starosti systém sběru vzorků Curiosity.
Vzorek navrtala sonda v hornině, které podle výzkumníků zřejmě před lety dala na Marsu tvar voda. Její přítomnost je považována za jednu z hlavních podmínek pro vznik života.
Stopy organických molekul, které jsou základními stavebními kameny všeho živého, teď bude sonda hledat na nedaleké hoře, kam v příštích dnech zamíří. Na planetě by Curiosity měla pracovat ještě zhruba rok a půl.
Zatímco na Marsu je úspěšný vrt sondy vůbec první, na Měsíci či Venuši již v minulosti vrtali lidé i stroje. Američtí astronauti dopravili v 70. letech na Zem vzorky z kamenů na Měsíci. Sovětské sondy vrtaly nejen na povrchu Měsíce, ale i na Venuši.