V ulicích se objevily i ozbrojené ženy. Američané do bojů nasadili tanky i letadla.

Mezi oběťmi je 26 obyvatel jednoho rozbombardovaného domu: 16 z nich jsou podle iráckých zdrojů děti. Boje se rozšířily do pěti čtvrtí, odkud je slyšet intenzivní bombardování.

Fallúdža je obklíčena od pondělka, kdy Američané zahájili odvetnou operaci za smrt čtyř amerických obchodníků. V ulicích Fallúdži je Iráčané zabili minulou středu a pak těla vlekli městem a některá pověsili z mostu.

Městem se šíří prohlášení podepsané "odbojem z větve Fallúdža". "Bůh nám dopřál vítězství nad americkými jednotkami. Sestřelili jsme tři vrtulníky, zničili dvě terénní vozidla a dva obrněné vozy. Mudžáhidové (bojovníci) mají město stále pod kontrolou a američtí vojáci prchají. Budeme v boji s pomocí Boha pokračovat," praví se v textu.

Bush lituje každého padlého

"Naše odhodlání je pevné, naše odhodlání je neotřesitelné a nakonec zvítězíme," citoval Bushe mluvčí Bílého domu Scott McClellan.

"Prezident želí ztrátu každého našeho padlého vojáka. Naše jednotky dělají svět bezpečnější, Ameriku zajištěnější. Jsme navždy vděčni těm, kdo slouží a obětují se ve jménu svobody," dodal mluvčí.

V zemi Iráku zemřelo od neděle 12 Američanů. Bush vše údajně konzultoval po zprávách o největších denních ztrátách od konce války s ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem, šéfem sboru náčelníků štábů americké armády Richardem Myersem a poradkyní pro národní bezpečnost Condoleezzou Riceovou. Dnes plánuje telefonickou poradu s britským premiérem Tonym Blairem.

Nepokoje v celé zemi

V Ramádí čelili Američané příslušníkům rozpuštěné Husajnovy strany Baas. Asi stovka vzbouřenců dobyla několik vládních budov. Poté útočili na pozice námořní pěchoty u paláce guvernéra. Útok byl natolik prudký, že při něm byl poškozen jeden tank Abrams a obrněný transportér Bradley.

Ve Fallúdži se podařilo námořní pěchotě za podpory tanků a letadel proniknout ze severu do města. Čelili palbě ručních zbraní a granátometů. Museli také likvidovat ostřelovače na střechách domů. Tři budovy přitom zničili. Bojovalo se především ve dvou čtvrtích Džulání a Zubbat. Z jedné z nich iráčtí ozbrojenci v úterý Američany vytlačili.

Ramádí leží severně a Fallúdža západně od Bagdádu. Proti Američanům zde stojí sunnité, kteří patří mezi stoupence svržené vlády. V Bagdádu a jižně od něj koalice bojuje proti radikálním šíitům.

Šíité drží Nadžáf

V Nadžáfu mají šíitské milice mladého radikálního duchovníku Muktady Sadra, označované za mahdího armádu, pod kontrolou nejen dvě velké mešity, ale také policejní stanice a budovy státní správy. Do města přijíždějí Sadrovi příznivci ze šíitského předměstí Bagdádu.

Sadr vyzval ke generální stávce. Jeho mluvčí prohlásil, že požaduje, aby se koaliční vojska stáhla z obývaných území a propustila všechny vězně, kteří byly zadrženi při současných demonstracích. Uvedl též, že Sadra podporuje nejvýznamnější šíitský duchovní v Iráku, ajatolláh Sistání.

Civilní správce Iráku Paul Bremer  o Sadrovi řekl, že má "nevhodný fundamentalistický pohled na nový Irák. Věří, že v jako ve starém Iráku budou mít moc lidé se zbraněmi, což je neakceptovatelné."

Současnou situaci v Iráku se snažil bagatelizovat: "Vím, že zprávy z několika málo míst vytvářejí dojem chaosu, když však bude cestovat po celé zemi, uvidíte vzmáhající se ekonomiku, protože lidé všude otevírají obchody a nezaměstnanost klesá."