Vyplývá to z čísel, která zveřejnily americké a německé úřady. Zdravotní prognózy mluví o přibývání pacientů s Alzheimerem v řádu násobků stávajících čísel.

Například Spojené státy mají nyní 5,3 miliónu nemocných, z nichž 84 tisíc na následky každoročně umírá. Jde přitom z 67 procent o lidi, kteří byli ve středním věku fyzicky málo aktivní. Uvedla to studie v časopise Annals of Internal Medicine vypracovaná týmem Laury DeFinové z Cooperova institutu v texaském Dallasu na základě výsledků zkoumání 19 tisíc lidí. Ti z nich, kteří byli aktivnější, měli ve věku kolem 65 let o 40 procent větší šanci vyhnout se demenci.

Autorka proto doporučuje veřejnost hrozícími následky spíše trochu strašit, protože jinak je motivace střední generace k aktivnímu pohybu velmi nízká.

„A bude to horší – do rizikového věku přicházejí ročníky baby-boomu,“ dodala kolegyně Jennifer Weuveová.

Také německá Společnost Alzheimerovy choroby ve středu zveřejnila statistiky, podle nichž se díky prevenci a kvalitní péči daří sice růst případů demence zpomalovat, i tak by se ale měl do roku 2050 počet takto nemocných u našich sousedů zdvojnásobit. Tento odhad zhruba odpovídá i prognóze našich specialistů.

Loňská předpověď Světové zdravotnické organizace (WHO) přitom vyznívala ještě pochmurněji: varovala, že ze současných 35,6 miliónu v rámci planety postižených bude roku 2030 už skoro dvakrát tolik (65,7 miliónu) a v roce 2050 trojnásobek.

Varovná čísla i u nás

„V Česku nyní žije s demencí asi 130 tisíc lidí, z toho dvě třetiny mají Alzheimerovu nemoc. Protože jich každoročně přibývá, výhled do poloviny století mluví o růstu na dvojnásobek,“ řekla včera Právu docentka Iva Holmerová, primářka Gerontologického centra v Praze a předsedkyně České alzheimerovské společnosti.

Četnost výskytu onemocnění stoupá s věkem. „Nejčastěji postihuje lidi seniorského věku, ale máme i padesátileté pacienty. Každých pět let věku se propuknutí nemoci zdvojnásobuje,“ uvedla. „Mnoho nemocných u nás přitom podle ní není vůbec podchyceno, a tudíž ani léčeno. Z onoho čísla 130 tisíc nemocných se léčí necelá desetina. Zlepšit situaci má národní plán péče o nemocné s Alzheimerovou nemocí, který se nyní připravuje a je zaměřen právě na vyhledávání nemocných,“ uzavřela docentka Holmerová.

Důležité je zjistit příznaky včas

Klíčový význam včasné diagnózy pro zpomalení průběhu choroby zdůrazňují i zahraniční odborníci: „Musíme usilovat o co nejčasnější rozpoznání symptomů demence a o poskytnutí odpovídající odborné a sociální péče, abychom co nejvíce snížili toto břemeno,“ shrnul Oleg Čestnov, náměstek šéfa WHO pro mentální choroby.

„Všeobecné povědomí o demenci je zcela nedostatečné. Jeho zlepšení se odrazí nejen na kvalitě života pacientů a těch, kdo o ně pečují, ale také dramaticky omezí negativní stigma spojené s touto stále častější nemocí,“ doplnil Marc Wortmann z Mezinárodní organizace Alzheimerovy nemoci.

„Problémem demence je kvalita péče,“ upozorňuje WHO. O nemocné se starají většinou jejich partneři, dospělé děti, příbuzní či přátelé. Ti jsou však vystaveni mimořádnému psychickému tlaku, odrážejícímu se na jejich zdraví i na sociálním postavení, když se kvůli náročné péči o nemocného musejí často vzdát své standardní pracovní šance.