Mexiko se na soud obrátilo poté, co USA odmítly odsouzeným dát možnost poradit se po zatčení, v průběhu procesu a po vynesení nejvyššího rozsudku s jejich velvyslanectvím nebo konzulátem. Celkem se žaloba týkala 51 osob, kterým byla práva upřena.

Postup USA podle soudu porušil platní Vídeňské úmluvy přijaté v roce 1963, které poradu s domovskými úřady umožňují, a to i v případě spáchání vážného zločinu v jiné zemi.

Američtí právníci označili rozhodnutí soudu v Haagu za mediální bublinu. Washington trvá na tom, že se všem odsouzeným dostalo spravedlivého procesu.

Jen hodinu před zveřejněním rozsudku oznámil mexický prezident Vicente Fox reformu stávajícího systému trestů. Trest smrti, který je možné udělit členům armády, by v budoucnu mohlo nahradit vězení v délce 30 až 60 let. Poslední poprava v zemi přitom proběhla v roce 1961.