Prezident současně vyhověl i požadavku, aby se on i viceprezident Dick Cheney sešli za zavřenými dveřmi se všemi deseti členy komise a nejen s jejími dvěma spolupředsedy, jak původně požadoval. Podle prezidenta tím Bílý dům uznává "jedinečné a mimořádné okolnosti za nichž má komise odpovědnost připravit podrobnou zprávu o skutečnostech hrůzných útoků" teroristů na Pentagon a newyorské Světové obchodní středisko.

Bílý dům se však do poslední chvíle snažil vykřesat kompromis. Například, že bude souhlasit se zveřejněním jakéhokoli budoucího setkání Riceové s komisí za zavřenými dveřmi. Její členové však byli neoblomní a vyhýbavý postoj prezidenta se stal politicky neúnosným. Zvláště, když se Riceová často v médiích vyslovovala k projednávaným skutečnostem a především kritizovala svědectví bývalého Bushova experta na terorismus Richarda Clarka, který minulý týden obvinil prezidenta, že hrozbě ze strany al-Kajdá nevěnoval před 11. zářím patřičnou pozornost.

Právě kvůli rozporům mezi Clarkem a Riceovou trvala komise na její výpovědi pod přísahou a z věci se stala politická záležitost první velikosti ve volebním roce, v němž Bush usiluje o znovuzvolení. Přesto prezident trvá na svém právu odmítnout výpověď Riceové v zájmu ochrany dělby moci mezi výkonnou a zákonodárnou, jelikož komisi ustavil Kongres. "Komise musí písemně souhlasit, že nebude požadovat dodatečné veřejné svědectví od žádného činitele Bílého domu," napsal ještě v úterý ráno jejím členům prezidentův právník Alberto Gonzales. Podle něho "musí komise také písemně souhlasit s tím, že svědectví dr. Riceové nevytváří precedens pro její budoucí požadavky."