"Knihu mi Bílý dům schválil, jako každému odcházejícímu vládnímu zaměstnanci. Původně měla vyjít už před Vánocemi, avšak schvalování se protáhlo," řekl v neděli v televizi NBC.

Clarke v knize, která se stala bestsellerem, i ve svém vystoupení před komisí vyšetřující události 11. září 2001 obvinil vládu i prezidenta, že svým laxním přístupem umožnili teroristické útoky na New York a Washington, protože se od okamžiku příchodu k moci umanutě soustředili na Saddámův Irák.

Šéf republikánské většiny v Senátu Bill Frist se snaží dál otřást Clarkovou důvěryhodností a tvrdí, že před komisí kritickými poznámkami na protiteroristickou politiku prezidenta lhal pod přísahou, jelikož při výpovědi při uzavřeném vyšetřování v červenci 2002 vládu ocenil. Clarke to však odmítl. Řekl, že tehdy byl členem administrativy a musel být loajální.

ushovu bezpečnostní poradkyni Condoleezzu Riceovou čekají těžké chvíle. V neděli nabídla schůzku rodinám obětí teroristického útoku z 11. září, aby uklidnila bouři veřejné nevole.

Riceová nechce svědčit veřejně

Vyvolal ji trvající odpor Bílého domu, aby i Riceová svědčila před komisí veřejně a pod přísahou o okolnostech, které newyorskému masakru předcházely.

Poradkyně ale trvá na tom, že se s komisí setká jen za zavřenými dveřmi, což již jednou učinila. Zdůvodňuje to dělbou výkonné a zákonodárné moci (komisi zřídil Kongres) a tím, že úřadující národní bezpečnostní poradci před zákonodárci nevypovídají.

V médiích se však na téma 11. září a Clarkovy knihy vyslovuje velmi často. Politickou neudržitelnost tohoto postoje už vycítili i republikánští zákonodárci a žádají, aby svědčila, protože doufají, že se tak podaří přesvědčivěji vyvrátit expertova obvinění proti Bushovi.

Vláda se mezitím o víkendu dostala pod silný tlak, aby zveřejnila dosud tajné dokumenty a zbavila mlčenlivosti úřední činitele, kteří by mohli vysvětlit, jak se stavěla k mezinárodnímu terorismu před 11. zářím.