Podle ní slavný vynálezce zemřel už v neděli ve svém domě v New Jersey ve věku 91 let. Woodland se spolužákem z univerzity Drexel ve Philadelphii Bernardem Silverem přemýšleli už v 40. letech minulého století, jak splnit zadání šéfa jednoho obchodního řetězce, jenž si přál urychlit prodej a zbavit se front u pokladen.

Systém tlusté a tenké čáry prý Woodlandovi bleskl hlavou zčistajasna, když seděl na plážové židličce, přemýšlel nad principem Morseovy abecedy a do písku při tom kreslil čtyřmi prsty. Najednou přestal a řekl: „No teda, teď tu mám čtyři čáry, takže by se klidně místo teček a čárek mohly střídat jen čáry − tlusté a tenké,“ vysvětloval roku 2004 v rozhovoru Raleigh News and Observer. „To byl ten nápad… Vím, zní to příliš jednoduše, že ano, ale je to prostě tak,“ dodal téměř omluvně.

Woodland a Silver požádali v roce 1949 patentový úřad o ochranu svého geniálního nápadu, ale ten se netvářil příliš nadšeně a udělil ji až v roce 1952. Pak se ale po objevu slehla země, protože v té době neexistovala laserová technologie na přečtení kódu a objev byl prakticky k ničemu.

Denně "pípne" pět miliard čárových kódů

Patent pak za pouhých 15 tisíc dolarů koupila firma Philco vyrábějící elektrospotřebiče. Když jeho platnost v 60. letech vypršela, sáhla po něm společnost IBM, kde Woodland pracoval. Ta už měla kapacity systém dokončit do podoby, v jaké ho známe. Poprvé se čárový kód objevil až roku 1974 v supermarketu ve městě Troy v Ohiu, a to na obalech žvýkaček Wrigley’s. Dnes podle odhadů počet pípnutí čteček čárového kódu po celém světě dosahuje denně čísla pět miliard.

Za svůj epochální nápad byli Woodland a Silver, jenž zemřel roku 1963, loni v USA slavnostně uvedeni do síně slávy vynálezců.