"Výrazně jsem vyjádřil názor, že omezování volného pohybu pracovních sil je v jasném rozporu s lisabonskou strategií, která je založena na svobodě pohybu," řekl Špidla poté novinářům.

Ocenil pasáž v usnesení summitu, že "jednotný trh pracovních sil, podněcující volný pohyb pracovníků, má ústřední význam pro rozvoj EU". To podle Špidly podporuje další pokrok v mnoha oblastech a podnítí mobilitu pracovních sil.

Podobně jako Špidla vystoupili kriticky i státníci z dalších vstupujících zemí, dlouze například polský premiér Leszek Miller. Slib nastolit toto téma na summitu splnil také šéf Evropské komise Romano Prodi. Řekl, že bude dál bojovat, aby restrikce byly co nejrychleji zrušeny nebo zmírněny. Členské země si v tom "nepočínaly chytře," řekl. "Připravují se tím o příchod vysoce kvalifikovaných pracovníků z nových zemí a brání se proti něčemu, co neexistuje. Hrozba migrace neplyne z nových zemí, ale ze vzdálenějších oblastí," upozornil.

V přístupové smlouvě si EU vyjednala dvouletý odklad volného pohybu sil z osmi nových středoevropských zemí, který lze prodloužit o další tři roky, a pak ještě o dva. Tento režim budou aplikovat všechny státy patnáctky s výjimkou Irska. Mírnější omezení vyhlásily Británie, Dánsko a Švédsko.

Špidla po včerejší debatě dospěl k názoru, že vzniká prostor pro to, aby se omezení pohybu pracovníků po uplynutí první dvouleté lhůty "přehodnocovalo skutečně vážně".

Kritická debata o hospodářské síle

Summit se nakonec zaměřil na bod, který měl být původně hlavní - což atentáty v Madridu to změnily - a to na plnění tzv. lisabonské strategie vytyčené před čtyřmi roky. Cílem je vytvořit z EU hospodářskou velmoc konkurenceschopnou s USA. V uplynulých letech v tom ovšem Evropa vinou hospodářské recese příliš nepokročila. Nyní se rýsuje oživení, a Unie se chce znovu pokusit investicemi do lidských zdrojů, vzdělání, výzkumu a inovací zvýšit svou váhu ve světovém měřítku.

Není ale spokojena, jak sama plní své závazky. Špidla rozladění sdílí. Lisabonský program mu připadá jako "yetti", protože se "o něm hodně mluví, ale nikdo ho nevidí". Soutěžení Unie se Spojenými státy mu připomíná někdejší komunistické "dohnat a předehnat, které jsme deklarovali, ale nikoho jsme nedohnali". Souhlasí, že výsledky jsou zatím skromné.

Na druhé straně je integrovaná Evropa schopna hodně udělat pro zvýšení ekonomických výkonů i sociálních parametrů. "Kvalitativních změn lze dosáhnout v metodách, v regulaci, v postupech. Jsem optimista. Myslím si, že se s tím dá pohnout," podotkl český premiér.

Praktickým krokem k znovupřijetí lisabonské strategie je vytvoření nezávislé expertní skupiny vedené nizozemském expremiérem Wimem Kokem. Ta bude zkoumat způsoby, jak dosáhnout lisabonského cíle a do 1. listopadu má vypracovat audit o výkonnosti EU. Pětadvacítka bude o problému jednat znovu příští rok na jaře.