Teherán prostřednictvím Švýcarska, jehož ambasáda v Íránu zastupuje zájmy USA, nabízel vstřícnost v otázce jaderných programů, koordinaci politiky vůči Iráku, zvážení principu dvou států coby řešení pro izraelsko-palestinský konflikt a ukončení podpory palestinským militantním skupinám Islámský džihád a Hamás.

Výměnou Íránci očekávali zrušení amerických sankcí, uznání bezpečnostních zájmů Íránu, ustoupení od snah o změnu teheránského náboženského režimu a nakonec obnovení vztahů.

"Navrhovali konkrétní kroky, podstata plánu vypadala velmi rozumně," řekl FT Američan obeznámený s vývojem. USA však podle FT na návrhy vůbec neodpověděly a švýcarskému ministerstvu zahraničí prý vytkly, že "překročilo" svůj mandát.

I washingtonským "realistům" se prý příčilo jednat s íránskými kleriky v době nejasné situace kolem jaderných provozů a "neokonzervativci" jako ministr obrany Donald Rumsfeld prý nemohou Íráncům zapomenout takové věci jako smrt 241 amerických vojáků, kteří v roce 1983 v libanonské občanské válce podporovali křesťanské síly a zahynuli při pumovém útoku šíitského Hizballáhu na svou základnu.