Hlavní obsah

Klausova výjimka dostala ve výboru europarlamentu zelenou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel

Definitivnímu schválení takzvané výjimky z Listiny základních práv a svobod EU, kterou v roce 2009 český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou, padla další překážka. V pondělí jí dal zelenou ústavní výbor Evropského parlamentu a celý zákonodárný sbor by tak o "výjimce" mohl rozhodovat v říjnu. Zákonodárci mají sice jen konzultační roli, avšak bez jejich vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země.

Foto: Petr Horník, Právo

Václav Klaus

Článek

Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že "výjimku" - Prahou požadovaný protokol k lisabonské smlouvě - přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.

Příslib protokolu si Klaus vymohl s argumentem, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. "Výjimka" má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.

Europoslanci by se měli vyjádřit ke dvěma bodům. Jednak by měli říci, zda se Evropská rada (summit šéfů států či vlád zemí EU) "výjimkou" ve formě protokolu k lisabonské smlouvě vůbec má zabývat. Výbor těsnou většinou jednoho hlasu doporučil, aby se tak stalo. Druhá věc je procedurální a týká se toho, zda by kvůli tomu měl být svolán konvent (unijní mezivládní konference). To podle výboru není třeba.

Reklama

Výběr článků

Načítám