"Okupace Iráku je neštěstí," řekl přímo Zapatero. Budoucí premiér tak potvrdil svá slova o budování "klidné síly". Podle analytiků mu právě tato filozofie dopomohla k vítězství ve volbách.

Španělské jednotky budou podle AFP z Iráku staženy v případě, že se do 30. června v této blízkovýchodní zemi nějak výrazně nezhorší situace. Ke zmíněnému datu totiž Washington předběžně přislíbil předat vládu v okupované zemi do rukou Iráčanů.

Pilíř války v Iráku

Španělsko stálo v boji proti Iráku na straně Spojených států od samého počátku, když bylo připraveno úder podpořit i bez rezoluce OSN.

Spojencům nejprve nabídlo využití leteckých základen. Nyní společně s Polskem a Ukrajinou spravují polský sektor v Iráku v prostoru mezi Bagdádem a Basrou na jihu země.

V prosinci minulého roku bylo Španělsko šokováno smrtí sedmi pracovníků španělské výzvědné služby. Španělský premiér José María Aznar tehdy oznámil, že tato tragédie nepřinutí Španělsko ke stažení vojáků z Iráku. "To by byla ta nejhorší cesta. Naši vojáci jsou tam, kde mají být. Nemůžeme jednoduše ponechat oběti terorismu svému osudu," uvedl tehdy Aznar.

Občané byli proti válce

Proti účasti Španělska ve válce byla většina obyvatel. V únoru 2003 se v celém Španělsku, stejně jako v jiných evropských městech, konaly demonstrace na protest proti útoku na Irák. Jen v Barceloně se sešlo 1,5 miliónu lidí. Na závěr akce v Madridu přijali účastníci deklaraci, kterou přečetl držitel Oscara, režisér Pedro Almodóvar.

Odpor Španělů k válce v Iráku na konci února odrážel i komentář v deníku El Mundo. Podle listu měl premiér José María Aznar nejdřív získat souhlas parlamentu, než se zemí vyrukuje do války. "Je to to nejmenší, co může udělat," psal tehdy komentátor listu. "Když se vezme v potaz, co takové riziko může znamenat pro Španělsko," dodal.