"Nemáme v úmyslu utvářet koalici," řekl generální tajemník vítězné strany, která získala 42,6 procenta hlasů a 164 křesel ve 350členné sněmovně (o 39 více než dosud). K absolutní většině schází socialistům 12 mandátů.

Budoucí premiér navíc uvedl, že vystaví vládu "klidné síly" a bude se snažit sjednotit zemi v boji proti terorismu. Podporu pro vyslovení důvěry vládě a jednotlivé zákony míní PSOE hledat napříč politickým spektrem "po domluvě s jinými frakcemi".

Zapatero dále odmítl, že by volební výsledek zásadně ovlivnily čtvrteční teroristické útoky v Madridu. "Naše vítězství je úspěšným vyvrcholením naší čtyřleté práce," zdůraznil Zapatero, jenž převzal vedení PSOE v roce 2000.

Chyba ve spojení s USA

Analytici ale mluví jinak než vůdce PSOE. "Vláda zaplatila za svou angažovanost ve válce v Iráku, za Aznarův vztah k (americkému prezidentovi) Georgi W. Bushovi a (britskému premiérovi) Tonymu Blairovi. Hlasování na to reagovalo," uvedl rektor madridské univerzity Complutense Carlos Berzosa.

"Čtvrteční útoky přinesly nebezpečí mnohem blíže k domovu, už to nebyla jen problém Iráku. Útoky měly obrovský vliv, zejména otázka, kdo za nimi stojí," doplnil. 

Oficiální výsledky byly oznámeny po sečtení 99,98 procent odevzdaných hlasů - socialisté dostali 42,64 procent, dosud vládnoucí Lidová strana (PP) 37,64 procent hlasů. Hlas odevzdalo 25.583.331 lidí - tedy 77,21 procent, což oproti minulým volbám znamená nárůst o více než 8,5 procent (68,71).

Do sněmovny se tradičně dostalo i několik menších regionálních stran, z nichž například katalánská Konvergence a jednota (CiU) získala deset mandátů, Republikánská levice Katalánska (ERC) osm křesel a Baskická národní strana (PNV) sedm mandátů.