Tehdy se z něj ale také v očích podobně smýšlejících radikálů stal mučedník hodný následování - jak v listopadu 2001 oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, 50letý Átif s největší pravděpodobností zahynul při americkém bombardování Afghánistánu.

Jméno Brigáda abú Hafse (Masrí či Misrí znamená v arabštině "Egyptský") se do popředí dostala v listopadu, kdy převzala odpovědnost za krvavé útoky na istanbulské synagogy.

Deník The Guardian ale už tehdy upozorňoval, že o skutečné identitě útočníků nikdo nic neví. "Jedinou jistou věcí je, že někdo stojí o to, aby si svět tyto útoky spojoval s osobou, která kdysi stála v centru operací Usámy bin Ládina," napsal britský list.

Když byly před dvěma týdny spáchány útoky na šíitské poutníky v iráckých městech Bagdád a Karbalá s více než 170 oběťmi, dopis podepsaný Brigádami abú Hafse a odeslaný - tak jako nyní ve čtvrtek - londýnské redakci deníku al-Kuds al-arabí naopak účast sítě al-Kajdá na krveprolití popíral, a zároveň sliboval protizápadní akce do budoucna.

"V tomto prohlášení z 11. muharramu (2. března) Brigáda abú Hafse Masrího slibovala další útoky. Nyní Brigáda plní slib," stojí v emailu reagujícím na masakr v Madridu.

Rodák z Alexandrie Átif byl původně policistou, když však v 80. letech odešel do Súdánu a posléze do Afghánistánu, učinil tak již coby člen podzemní egyptské organizace Džihád.

USA mu připisovaly odpovědnost za gerilové útoky proti americkým silám v Somálsku z roku 1993 a stál prý i za teroristickými útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii o pět let později. Spojován je i s masakrem turistů v Luxoru v roce 1997 a podle neověřených spekulací byl hlavním strůjcem útoků z 11. září 2001.

Muže, který patřil vedle dalšího Egypťana Ajmana Zaváhirího k nejbližším spolupracovníkům Usámy bin Ládina, spojila v lednu 2001 se šéfem al-Kajdá i příbuzenská vazba: Átifova 14letá dcera se v Kandaháru s velkou slávou provdala za Usámova 19letého syna Abdalláha.