Nová demokracie Kostase Karamanlise by tak měla v řeckém jednokomorovém parlamentu obsadit 165 křesel. Socialisté Jorgose Papandrea získají 117 křesel.

Daleko za těmito stranami skončili další formace. Na třetím místě je Komunistická strana Řecka (KKE) s 5,81 procenty hlasů a 12 parlamentními křesly.

Koalice pokrokových a levicových sil (Synaspismos, SIN) má zatím 3,21 procent hlasů. Jen tyto strany tedy zřejmě překročí tříprocentní hranici, která je nutná pro vstup do parlamentu.

Konzervativci po deseti letech vystřídají u moci socialisty. Sedmačtyřicetiletý Kostas Karamanlis se stane nejmladším řeckým premiérem od roku 1945. Novou vládu by měl Karamanlis sestavit ještě tento týden.

Ošidné prognózy

"Socialisté již nemají co nabídnout. A nová politika potřebuje novou vládu," prohlašoval v předvolebním boji Karamanlis, podle něhož již nastal čas, kdy odpovědnost za osud země konečně musí převzít opozice.

Ještě před několika týdny měli konzervativci před PASOK až osmiprocentní náskok a zdálo se, že změna v Řecku je velmi pravděpodobná.

Socialisté však před měsícem "přepřáhli" své spřežení, když premiéra Kostase Simitise, úřadujícího od roku 1996, vystřídal v čele strany populární ministr zahraničí Jorgos Papandreu.

Ten se stal i volebním lídrem PASOK, načež socialisté začali náskok konzervativců dotahovat.

"Rozhodne se o tom, zda budeme mít sociální spravedlnost a solidaritu nebo recesi a nezaměstnanost," tvrdil Papandreu, jehož vláda vykazuje s pěti procenty nejrychlejší hospodářský růst v Evropské unii, avšak příjem Řeků dosahuje jen 68 procent jejího průměru.

Absolutní většina ve sněmovně

Sedmačtyřicetiletý Karamanlis je synovcem bývalého několikanásobného premiéra a prezidenta Konstantinose Karamanlise. Jednapadesátiletý Papandreu je zase synem bývalého premiéra a zakladatele PASOK Andrease Papandrea a vnukem významného levicového politika Jorgose Papandrea, šéfa exilové řecké vlády z roku 1944.

Řecký volební systém je kombinací systému poměrného zastoupení s výraznými většinovými prvky. Podle volebního zákona z roku 1990 totiž vítězná strana, i kdyby vyhrála jen o desetinu procenta, musí získat ve sněmovně absolutní většinu.