"Ministr Svoboda tuto záležitost nadnesl během rozhovorů s prezidentem Asadem," řekl listu v pátek izraelský chargé d"affaires v ČR Valíd abú Hája. Na otázku, zda tak český politik učinil z podnětu izraelské strany, abú Hája Právu odpověděl: "To nevím, nevím a náš velvyslanec je nyní v Izraeli."

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář Právu řekl, že informace listu nebude jeho úřad vůbec oficiálně komentovat. "I kdyby to byla pravda, nebudeme k tomu nic říkat," dodal.

Také syrská chargé d"affaires v Praze Nádira Sajáfová odmítla na otázky ohledně setkání Svoboda-Asad odpovědět s tím, že šlo o důvěrný rozhovor mezi prezidentem a jeho hostem.

Ministrův apel u prezidenta neuspěl

Svoboda každopádně se svým apelem neuspěl, neboť Asad trval na tom, že špiónovo tělo může být vráceno jedině v rámci širšího, a především oboustranného procesu. To potvrdil i abú Hája s tím, že podobně dopadla tato žádost i mnohokrát v minulosti.

"Vrácení Cohenových ostatků je Izraelem vnímáno jako humanitární gesto bez jakékoliv spojitosti s diplomatickými jednáními. Tuto žádost už vznesla v Damašku řada zahraničních politiků a diplomatů, pokud ale víme, Syřané nejsou ochotni vrátit tělo, aniž by to nespojovali s mírovými rozhovory," upřesnil izraelský diplomat.

Vdova čeká na ostatky už 39 let

Ostatky svého národního hrdiny nepožaduje od znepřátelené Sýrie jen izraelské vedení, ale i vdova po něm Nadia. Ta vidí šanci zejména poté, co židovský stát v lednu výměnou za obchodníka s drogami Elhanana Tannenbauma drženého libanonským hnutím Hizballáh propustil více než 400 arabských vězňů.

"Nikdy jsem svůj boj za ta léta nevzdala," řekla v polovině února 68letá Cohenová agentuře AFP. "Dosud jsem u Syřanů narážela na zeď mlčení. Nyní je však nejen v Sýrii, ale v celém regionu, cítit nový vítr a to mne naplňuje nadějí."

Eli Cohen se narodil v egyptské židovské rodině a v první polovině 50. let se v barvách izraelské rozvědky Mosad podílel na rozkrývání egyptského raketového programu i na sabotážích.

Vyzvědač pronikl k syrským špičkám

Po odhalení špionážní sítě se mu v roce 1956 podařilo dostat do Izraele. Už o pár let později byl ale s novou identitou jako bohatý libanonský obchodník Kamál Amín Tábis, vracející se po letech z emigrace v Argentině, vysazen do Damašku. Zde pronikl mezi špičky strany Baas a spřátelil se mnoha lidmi, kteří se postupně dostali do vedení země - v této souvislosti je zmiňován především šéf tajné služby Ahmad Suvajdaní.

Cohenovi se podařilo radiodepešemi během čtyř let odeslat do Izraele tisíce cenných poznatků o vyzbrojování Sýrie a o práci sovětských poradců. Jeho detailní informace o syrských opevněních na Golanských výšinách výrazně přispěly k jejich hladkému dobytí Izraelci v červnu 1967.

Před oprátkou ho nezachránil ani papež

V lednu 1965, kdy se v damašských kuloárech dokonce hovořilo o tom, že by se i on sám mohl stát syrským ministrem obrany nebo náměstkem šéfa diplomacie, byl ale Cohen alias Tábis odhalen. Přispěla k tomu stížnost indických diplomatů, že jejich radiový styk s Dillí ruší jakýsi vysílač v okolí ambasády. Čtyřicetiletý Cohen byl zatčen při odesílání depeše, odsouzen k smrti a 18. května 1965 v centru Damašku veřejně oběšen.

"Náměstí vypadalo s kordóny vojáků a vojenské policie v červených čepicích jako bitevní pole," popsal tehdy izraelský deník The Jerusalem Post exekuci, jíž přihlíželo několik tisíc lidí. Sýrie od popravy prominentního vězně neupustila ani pod náporem výzev ke shovívavost z celého světa, k nimž se připojil i kubánský vůdce Fidel Castro a papež Pavel VI. Cohen byl pohřben do neoznačeného hrobu v Damašku.