Už tehdy se část izraelské veřejnosti a politiků ptala, zda tento obchodník s narkotiky stál za to. A to ještě málokdo tušil skutečnosti vycházející na povrch v posledních dnech.

Plukovník v záloze a konzultant zbrojařské firmy se v říjnu 2000 nechal kvůli svým astronomickým dluhům zlákat k dobrodružné cestě: v rozporu s izraelskými zákony a na falešný venezuelský pas se vydal do Dubaje, aby arabským obchodníkům s narkotiky za provizi půl miliónu dolarů pomohl propašovat drogy do své země.

Pak se náhle ocitl v Libanonu a šéf Hizballáhu šajch Hasan Nasralláh mohl vítězoslavně prohlásit, že jeho organizace vězní prominentního "izraelského agenta".

Už před jeho lednový návratem do Izraele si ale Izraelci nedělali iluze, že se vrací národní hrdina. Tisk se zevrubně zaobíral jeho drogovými aktivitami a existovaly i poznatky, že do Libanonu cestoval o své vůli ilegálně už minulosti, aby tam mj. prodával prošlé léky.

Skrýval tajné vojenské dokumenty

Deník Ha´arec ale počátkem tohoto týdne zveřejnil informaci, že už krátce poté, co se Tannenbaum dostal do Bejrútu, zjistila vojenská kontrarozvědka, že v Izraeli schovával bedny přísně tajných vojenských dokumentů. Bezpečností aparát židovského státu tak musel zvažovat dvě katastrofické varianty: že byl Tannenbaum agentem Hizballáhu, anebo si chtěl z finanční tísně pomoci prodejem vojenského tajemství v zahraničí.

Ve snaze zjistit, jaké škody Tannenbaum napáchal, izraelské vedení v únoru přistoupilo na dohodu: pokud se přizná ke všem svým aktivitám a projde detektorem lži, budou mu prominuty veškeré kriminální aktivity. Vězení mu však hrozí pro případ, že vyšetřovatelům bude lhát či zapírat anebo pokud skutečně s Hizballáhem spolupracoval nebo mu něco vyzradil během tří let zajetí.

"Beztrestnost zločince v zájmu bezpečnosti"

Nejvyšší soud ve čtvrtek zamítl stížnost, v níž skupina poslanců úmluvu odmítala s tím, že "odměňuje hříšníky". Justice dala za pravdu státu, podle nějž kvůli v bezpečnosti země "potřeba zjistit od Tannenbauma veškeré informace převažuje nad zájmem soudit ho za předpokládané zločiny".

Vyšetřovatelé podle deníku The Jerusalem Post zatím nezjistili nic, proč by se mělo od beztrestnosti pro Tannenbauma ustoupit - podle tajných služeb prý zatím detektorem prochází a vše údajně nasvědčuje tomu, že do Libanonu, s nímž je Izrael formálně ve válečné stavu, nejel z Dubaje o své vůli, ale že tam byl Hizballáhem unesen.

Premiér je opět pod palbou

Bombu jiného druhu se nicméně ve středu pokusil odpálit deník Ma´ariv, když obvinil premiéra Ariela Šarona, že výměnu jediného Izraelce za stovky Arabů prosadil z osobních důvodů.

Ma´ariv zjistil, že Tannenbaumův bývalý tchán Šimon Cohen byl v 70. letech spolupracovníkem dnešního premiéra - Šaron tehdy zastával post ministra zemědělství a Cohen mu pomáhal zajišťovat odbyt produkce z jeho farmy v negevské poušti.

Tyto skutečnosti přitom Šaron nesdělil veřejnosti ani svým kolegům ve vládě a v bezpečnostním aparátu, když výměnu zajatců a vězňů protlačoval.

Šaron: nevím, nepamatuji se

"Nevěděl jsem o Cohenových bývalých rodinných vazbách, kterého jsem nevidě ani jsem s ním nemluvil několik desetiletí," hájil se Šaron ve středu. "Ani dnes netuším, kolik má zeťů nebo snach, kolik má bývalých zeťů," řekl Šaron a článek Ma"arivu označil za "divoký útok".

Řada komentátorů se ale pozastavuje nad tím, že Šaron v poslední době "neví" příliš mnoho nepříjemných věcí. "Kdyby byl tento výkřik Ma"arivu osamocený, byl by to příběh se životností jednoho dne," napsal The Jerusalem Post

"Šaronovým problémem ale je, že tato záležitost není jediná, že jde naopak jen o poslední z řady obvinění, která veřejnost není příliš ochotna skousnout," napsal deník v narážce na řadu premiérových korupčních skandálů, z nichž ty nejzávažnější stále vyšetřuje policie.