Předpokládá to nová utajovaná studie ministerstva obrany USA. Experti přitom neuvažují v řádu staletí, nýbrž deseti dvaceti let, kdy by se Severní Amerika a Evropa paradoxně měly ponořit do dlouhotrvajících tuhých zim, prudkých bouří a zničujícího sucha, jež by vedlo k postupné erozi půdy.

Naléhavá potřeba velké většiny společností přizpůsobit se pronikavým proměnám nejzákladnějšího existenčního prostředí může vést k masivní migraci, napětí mezi státy a k destabilizaci geopolitické mocenské rovnováhy, upozorňují analytici Pentagonu.

Černý scénář

Studie načrtla černý scénář, podle něhož by například v roce 2010 byly první příznaky prudké změny vykládány jako rozmary počasí, ale o deset let později už by byly trvalé: průměrná teplota by klesla o několik stupňů.

V severní Evropě by padalo o 30 procent méně srážek a klimaticky by se podobala Sibiři. Prudké bouře a zvýšená hladina zničí hráze v Nizozemsku. Města jako Haag budou neobyvatelná stejně jako velká část Bangladéše.

Do pohybu se tak dávají masy hladových lidí. USA se s cílem uchránit své zdroje změní v pevnost proti přílivu zoufalých cizinců z tichomořských ostrovů, Střední a Jižní Ameriky.

Vztahy s Mexikem budou napjaté zejména poté, co USA ustoupí od smlouvy z roku 1944, podle níž zajistí Mexiku vodu z řeky Colorado, předpokládá prognóza. Evropa řeší příliv Skandinávců, kteří utíkají před mrazivým severem. Jih kontinentu je rovněž zavalený uprchlíky z Blízkého východu a severní Afriky.

Zvlášť těžce je monzuny postižena lidnatá Čína s omezenými potravinovými zdroji, atd.

Když se zastaví tepelná pumpa

Za nejpravděpodobnější důvod možného prudkého ochlazení severní polokoule je považováno výrazné zeslábnutí cirkulace teplého mořského proudu z tropických oblastí Atlantiku na sever podél břehů východní Ameriky a západní Evropy.

Zatím se proud v severním Atlantiku ochlazuje, klesá do hlubin a stáčí se zpět na jih, kde vytlačuje další masy ohřáté vody směrem na sever, a tak funguje jako tepelná "pumpa".

V důsledku globálního oteplování však mořský proud na severu rozředí velké množství čerstvé vody z arktických ledovců a vydatnější srážky, a naruší její nynější proudění.

Na to, že k takovému zlomu a prudkému ochlazení severní polokoule může dojít již během 20 let, naléhavě upozornil politiky Robert Gagosian z Oceánografického institutu v Massachusetts na loňském Světovém ekonomickém fóru v Davosu.