"Mladí jsou velmi zklamaní," řekla stanici BBC 22letá Zohre z Teheránu.

"Chceme více svobody, ale nemáme ji, takže většina z nás asi volit nepůjde. Nemá to smysl." Letošním volbám předcházela patrně nejhlubší politická krize od svržení monarchie před 25 lety.

Rada dohlížitelů totiž už předem vyřadila stovky zájemců o oficiální kandidaturu.

Někdo byl vyřazen, jiní odstoupili

Mluvčí tohoto konzervativního orgánu duchovních a právních expertů Vahíd Džalálzáde 10. února uvedl, že do voleb nakonec smí jít 5625 z původních 8164 zájemců.

Mimo soutěž paradoxně zůstalo i přes 80 z 290 stávajících poslanců - i u nich rada shledala, že nejsou z politických a morálních důvodů způsobilí mandát vykonávat.

Obhajovat křeslo tak nemůže ani místopředseda parlamentu a vůdce reformistů Mohammad Rezá Chátamí. Ministerstvo vnitra v sobotu oznámilo, že následně kandidaturu stáhlo přes 600 dalších poslanců.

"Nemám žádnou motivaci kandidovat v nedemokratických volbách," řekla listu Iran Daily současná poslankyně Fátime Rákeíová. Kritizovala zároveň prezidenta Mohammada Chátamího, který spolu se svou vládou ještě nedávno tvrdil, že nedemokratické volby nebude organizovat, avšak nakonec ustoupil tlaku konzervativců a vyzval Íránce k účasti ve volbách.

Vyhlášen i bojkot voleb

Platforma Rezá Chátamího, Íránská fronta islámské účasti, vyhlásila stejně jako několik dalších frakcí bojkot voleb. Jiná reformistická uskupení a kandidáti včetně stávajícího předsedy madžlisu Mehdího Karrúbího v nich ale setrvali.

"Neúčastnit se za této situace voleb by znamenalo předat dobrovolně celý parlament menšině, která se staví proti reformám," citoval mluvčího tohoto proudu deník Aftábe Jazd. Selhal i protest 125 poslanců, kteří čtyři týdny stávkovali v parlamentu a posléze hodlali na protest proti diskvalifikacím složit funkce.

"Zákony hromadnou rezignaci nepřipouštějí, protože by madžlis připravila o kvórum nezbytné k jakémukoliv hlasování," odmítl Karrúbí jejich úmysl podle agentury IRNA.

"Bezmocná většina"

Rada dohlížitelů sice v uplynulých týdnech na nátlak vlády a na výzvu nejvyššího vůdce země ájatolláha Alího Chámeneího několik set kandidátů vrátila do soutěže.

Analytici i řadoví Íránci však výsledek krize považují za jasný doklad omezené moci reformistů, kteří přitom před čtyřmi roky ovládli parlament, tvoří vládu a od Chátamího vítězství v prezidentských volbách v roce 1997 měli velkou lidovou podporu.

"Jak mohou být tak bezmocní proti duchovenstvu, když minule dostali 70 procent hlasů," postěžoval si agentuře DPA počítačový technik Alí. "Nové volby nic nezmění."

Oba tábory se přitom shodují, že čím více voličů podlehne takovéto apatii, tím jasnější dnes bude triumf ukázněného tábora konzervativců a pravicového kléru.