„Vesmírné počasí bylo v posledních 24 hodinách velmi zajímavé,“ řekl Joseph Kunches z amerického meteorologického ústavu NOAA. Podle něj sluneční bouře potrvá až do pátku. Podle astronoma Wernera Curdta z německého Institutu Maxe Plancka už první částice z erupce Zemi zasáhly. Vědci nicméně zatím nemají informace o tom, že by bouře narušila komunikační zařízení.

Curdt dodal, že erupce nenastala na místě Slunce postaveném přímo proti Zemi. "Zřejmě nás tak (částice) nezasáhnou naplno," prohlásil.

Bouře byla způsobena dvojicí silných slunečních erupcí ze začátku týdne. Oblast na Slunci, na níž erupce probíhají, je ale i nadále aktivní a hrozí dalšími výrony. Podle Kunchese mají i další sluneční skvrny v okolí „nabito“ a míří na Zemi. Výrony slunečních částic, tzv. koronální hmoty jsou předmětem intenzivního výzkumu, protože se mohou stát zdrojem geomagnetických bouří. Sluneční částice se řítí k Zemi rychlostí téměř osmi miliónů kilometrů za hodinu. "Mohlo by to s námi pořádně zatřást," uvedl solární fyzik NASA Alex Young.

Pozorování sluneční záře může zkazit úplněk

Současné bouři předcházela v neděli slabší erupce. Vrchol nynější bouře by mohl přijít o něco později, než se původně předpokládalo. Z toho budou mít radost zejména pozorovatelé v Severní Americe, kteří ve čtvrtek večer mohou mít možnost sledovat polární záři, ačkoliv bude poněkud přesvícena Měsícem v úplňku.

Sluneční bouře představují pro Zemi riziko kvůli magnetickému, rádiovému a radioaktivnímu záření. Podle Kunchese budou tentokrát všechny tyto tři složky mimořádně silné.

Magnetické záření může narušit dodávky elektrické energie. Energetické společnosti po celém světě dostaly varování před výpadky. V roce 1989 silná sluneční bouře odřízla od elektřiny šest miliónů lidí v kanadské provincii Quebec.

Mezi další dopady silných erupcí patří narušení satelitních navigačních systémů, problémy s komunikačními sítěmi a zvýšená radiace kolem zemských pólů. Aerolinky budou muset zřejmě změnit trasy svých letů, některé tak již učinily.

Sluneční koróna

jsou žhavé plyny nacházející se v okolí Slunce, které unikají z jeho fotosféry. Sahá milióny kilometrů do okolního vesmíru. Při slunečních erupcích dochází k tzv. výronům koronální hmoty.

Koróna je pozorovatelná při úplném zatmění Slunce nebo pomocí zvláštního přístroje zvaného koronograf.

Fotografie sluneční koróny z letošního zatmění sestavená na VUT matematickými modely ze stovek dílčích snímků z více pozorovacích míst

FOTO: VUT Brno