Čelní představitelé obou stran - (řecko)kyperský prezident Tasos Papadopulos a šéf mezinárodně neuznané "Severokyperské turecké republiky" Rauf Denktaš - se na úvod dohodli, že se budou osobně scházet každý den v 9.30 hodin dopoledne.

Scénář vypracovaný OSN je tlačí k tomu, aby se na detailech sjednocení 30 let rozděleného ostrova ujednotili do konce března, v dubnu uspořádali referendum a Kypr poté mohl 1. května vstoupit do Evropské unie (EU).

Zmocněnec generálního tajemníka OSN pro kyperskou otázku Alvaro de Soto, který je rozhovorům přítomen, po úvodních konzultacích odmítl poskytnout tisku podrobnější informace a omezil se na diplomatické konstatování, že "rozhovory se vyvíjejí dobře, jsou konstruktivní a vyznačují se dobrou vůli".

Do Nikósie přijel také komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen, který se vyjádřil optimisticky. "Šance na sjednocení Kypru nebyly ještě nikdy tak velké jako nyní," prohlásil.

Zásadním rozdílem od dřívějších neúspěšných pokusů je podle něj fakt, že na kyperskoturecké straně nyní existuje zjevná vůle ke sjednocení ostrova.

Rozhovory nicméně zastínil pumový útok ve městě Kyrenia na soukromý dům severokyperského "premiéra" Mehmeta Alího Talata, jenž patří k prominentním zastáncům sjednocení. Výbuch rozbil okenní tabulky, utrhal větve stromů a strhal uliční ukazatele a lehce zranil jednoho člověka.

Ve hře je také 200 miliónů eur od EU

Hledání konečného kompromisu bude podle diplomatů těžké. Kyperští Řekové a kyperští Turci mají totiž značně odlišné postoje ohledně státoprávního uspořádání země. Zatímco první prosazují silnou a "fungující" centrální vládu, druzí by nejraději širší pravomoci pro svůj dílčí stát.

Obtížná debata se očekává také na téma návratu uprchlíků a jejich majetku ve druhé části ostrova, stejně jako ohledně přítomnosti tureckých vojsk, kterých je nyní na severu Kypru přes 30 tisíc. Obě strany se také budou muset dohodnout na společné vlajce a hymně. K dispozici je již na dva tisíce resp. 200 autorských návrhů.

Důležitou roli při rozhovorech hrají i ekonomické aspekty sjednocení. Obě ekonomiky se totiž od turecké invaze v roce 1974 vyvíjely zcela odlišně, přičemž životní úroveň v jižní, řecké části je až čtyřnásobně vyšší.

Hospodářství kyperských Turků bylo totiž vystaveno obchodnímu embargu a tamní podnikatelé prakticky mohli prodávat své produkty jen přes Turecko - jedinou zemi, která severokyperský stát uznala.

Pro případ nalezení řešení přislíbila EU severnímu Kypru okamžitou pomoc ve výši 200 mil. eur (6,5 mld. Kč) a OSN plánuje svolání mezinárodní dárcovské konference. Náklady na sjednocení se neoficiálně odhadují na pět miliard eur (162 mld. Kč).