"Trasa plotu bude patrně přesunuta a zvažuje se i změna politiky, která by měla ulehčit život Palestinců v oblasti podél zelené linie," uvedl Blass. "Učíme se z již dokončených úseků."

Stavba, která má omezit pronikání teroristů a jejich munice ze západního břehu Jordánu do Izraele, vyrůstá východně od zelené linie. Vznikají tak palestinské enklávy odříznuté od zbytku palestinského území, tisícům Arabů navíc řetězec zdí a plotů brání ve volném přístupu na jejich zemědělskou půdu.

"Plánování a trasování nepředvídalo všechny dopady, která plot má na život nevinných Palestinců," řekl podle deníku Ha´arec na nedělní konferenci v Mnichově šéf izraelské Rady národní bezpečnosti Giora Eiland.

"Plot klidně, ale ne na okupované půdě"

Nejvyšší soud se bariérou zabývá dva týdny před tím, než se kauza dostane na stůl Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Palestinské a izraelské skupiny již proti projektu vznesly řadu stížností, analytici ale upozorňují, že teprve nyní se izraelská justice nezabývá lokálními detaily, ale konceptem jako takovým.

"Nemáme se státem problém, když se domáhá práva obehnat Izrael ostnatými dráty a zdmi," řekl v deníku The Jerusalem Post právník jednoho ze stěžujících si sdružení Michael Sfard. "Je ale ilegální činit tak mimo svrchované území Izraele, zvláště na okupovaném území."

Izraelská vláda o stavbě plotu definitivně rozhodla loni v říjnu a kvůli jeho předpokládanému vlivu na vylepšení bezpečnosti se za něj staví i podstatná část levicové opozice.

Šéf bezpečnostního výboru Knesetu Juval Steinitz před časem Právu řekl, že drtivá většina sebevražedných atentátníků jezdí do Izraele právě ze západního břehu, neboť pásmo Gazy je již obehnané elektronickou stěnou.

Bude bariéra natřena narůžovo?

Budovaný systém stovek kilometrů plotů a betonových zdí však vyvolává vášně nejen u Palestinců, ale i v zahraničí a kritizoval jej i americký prezident George W. Bush.

Pracovník tiskového oddělení ministerstva zahraničí, který má před reportéry v Haagu obhajovat izraelské pozice, podle dnešního vydání deníku Ma´ariv navrhl, aby bariéry byly kvůli lepšímu vnímání veřejností natřeny veselými barvami.