Krajišnik, kterého ICTY viní z genocidy a zločinů proti lidskosti, se podle soudu podílel na etnických čistkách bosenských muslimů a Chorvatů a organizoval vyhlazovací operace s cílem vytvoření samostatného srbského státu v Bosně a Hercegovině s centrem v Pale.

Krajišnikova kariéra začala v roce 1990, kdy se společně s Radovanem Karadžičem stal zakladatelem ultranacionalistické Srbské demokratické strany (SDS). V letech 1991-1995 působil jako předseda skupštiny (parlamentu) takzvané Republiky srbské, která byla vyhlášena na území Bosny a Hercegoviny. Vedle šéfa republiky Karadžiče a pozdější prezidentky Biljany Plavšičové patřil k nejvýznamnějším exponentům této samozvané srbské enklávy v Bosně.

Ve funkci předsedy parlamentu se v roce 1995 zúčastnil mírových rozhovorů v Daytonu. "Byl to fanatický separatista a rasista," zavzpomínal na Krajišnika bývalý americký vyjednávač na Balkáně Richard Holbrooke .

Plavšičová, se kterou se radikální nacionalista Krajišnik názorově rozešel, byla loni v únoru v kauze Republiky srbské odsouzena na 11 let a svůj trest si odpykává ve Švédsku. Radovan Karadžič, obviněný ICTY za masakr v Srebrenici v roce 1995, dodnes  spravedlnosti uniká.