"Izrael odmítá další urážky na adresu židovského národa. Izrael není Evropa, verdikt byl více politický než soudní. Belgie odměňuje teroristy," citoval Netanjahua list Ha'arec.

Šaron nezabránil masakru

Kauza sahá do září 1982. Izraelské jednotky tehdy okupovaly část Bejrútu a libanonské křesťanské milice v jejich sektoru zmasakrovaly několik set civilních obyvatel uprchlických táborů Sabra a Šátílá - nejen zamýšlených Palestinců, ale v mnoha případech také Libanonců, kteří do chudinské čtvrti přesídlili z ekonomických důvodů.

Šaron byl v té době ministrem obrany. Izraelská vládní komise mu po statisícových protestech domácí veřejnosti připsala za masakr nepřímou odpovědnost a Šaron v roce 1983 na funkci rezignoval. 

Pozůstalí čekají na spravedlnost

Případ se znovu dostal do centra pozornosti v době, kdy se Šaron nejprve stal šéfem pravicového bloku Likud a v roce 2001 i premiérem. Někteří přeživší se obrátili se žalobou na Šarona na belgickou justici, neboť její právní řád umožňuje stíhat za válečné zločiny spáchané kdekoliv ve světě i občany jiných států. Soud loni obžalobu Šarona z technických důvodů vyloučil, nyní ji ale Belgičané umožnili s tím, že je třeba počkat, až Šaron pozbude diplomatické imunity. 

Netanjahu si povolal velvyslance z Belgie

Již ve středu v noci Netanjahu odvolal "ke konzultacím" izraelského velvyslance v Bruselu Jehudiho Kinara, což však někteří činitelé označili za přehnanou reakci. "Měli bychom mít na paměti, že rozhodnutí vydal soud, a nikoli belgická vláda," varoval bývalý ředitel ministerstva zahraničí Alon Liel.  

V síti mohou uvíznout i další politici

"Je to nebezpečné politické rozhodnutí. Belgie na sebe bere poslání světového soudce, je to pokus vyvolat ve světě zmatky," reagoval generální ředitel izraelského ministerstva obrany Amos Aron. Sám přitom rovněž může uvíznout v síti belgických soudů, protože v době bejrútského incidentu stál v čele tamních invazních oddílů. "Neznepokojuje mě to, necestuji do Belgie," řekl Aron k riziku, které mu hrozí.

Právník obětí ze Sabry a Šátíly Šiblí Mallát v Belgii agentuře DPA řekl, že jde o "velké zadostiučinění za mnohaletou práci a velké vítězství. Teď to ještě musejí schválit odvolací instance a vyšetřování masakru může začít." 

Bude souzen i Arafat?

Do unikátních belgických zákonů však mezitím vložily naděje také oběti palestinského teroru a dožadují se stíhání palestinského vůdce Jásira Arafata. Podobných případů se v Bruselu sešlo v uplynulých letech více a ministerstvo spravedlnosti proto připravuje cesty, jak "globální platnost" zákona, který se nyní vztahuje také např. na občanské války v Africe, výrazně omezit.