"Právně to bylo zabití. Je to usmrcení člověka, aniž by pachatel byl vrahem. Byl to příběh mezi dvěma psychicky silně narušenými osobnostmi, při čemž obě něco chtěly. Proto to nebyla vražda," prohlásil soudce Volker Mütze ve zdůvodnění kompromisního rozhodnutí.

Ortel přijal obžalovaný s úsměvem, protože prokurátor Marcus Köhler, který čin označil za vraždu z nejnižších pohnutek a za porušení klidu mrtvého, žádal doživotní ztrátu svobody, zatímco obhájce Harald Ermel trval na tom, že šlo o zabití na požádání, za které je nejvyšší sazba 5 let . 

Obhájce se odvolával se při tom na videozáznam, který pachatel z celého průběhu zločinu pořídil a který mu měl zároveň dosvědčit, že oběť si usmrcení žádala. "Můj mandant není násilník, kterému šlo o pocit moci. Následoval jen svou naléhavou touhu po lidfském mase," dodal advokát.

Brandes chtěl prý splnit přání oběti

Až do poslední chvíle procesu byl spor o to, zda zabití na žádost může být hodnoceno jako vražda. Meiwes se ke zločinu přiznal a ve své závěrečné řeči se snažil znovu ospravedlnit tím, že plnil výslovné Brandesovo přání a že mu připravil pěknou a důstojnou smrt. Brandes byl masochista fixovaný na kastraci a sebepoškozování. Meiwes před soudem potvrdil, že se s berlínským počítačovým technikem seznámil po internetu na chatu pro homosexuály, kde Brandes vyjádřil touhu být vykastrován, zabit a sněden. Vyslovil nad činem lítost, prosil boha o pomoc a slíbil, že i když ho fantazie, že pojídá lidské maso, nadále pronásledují, nechce už usmrtit žádného člověka.

Umístění kanibala z Rotenburgu na psychiatrii nepřipadá v úvahu, protože oba soudní znalci - sexuolog i psychiatr - se shodli v tom, že za svůj čin byl plně trestně odpovědný, i když zločin označili za zvrhlost. Meiwes je podle nich perverzní, má narušenou sexualitu i osobnost, ale byl si vědom odpovědnosti za svůj čin.

Trest osm a půl let vězení znamená, že po šesti letech může být zbytek Meiwesova trestu změněn na podmínku. Jeden rok již kanibal strávil ve vyšetřovací vazbě, takže by mohl být propuštěn na podmínku za pět let.

Seznámení přes internet

Pachatel i jeho oběť se po předchozím seznámení na internetu osobně setkali na Meiwesově statku v Rotenburgu-Wüstefeldu 9. září 2001. Tam se Brandes po krátkém rozhovoru a prohlídce "řeznické místnosti" nechal Meiwesem nejdříve zbavit pohlavního údu, který chtěli oba sníst, ale nakonec k tomu nedošlo prý proto, že "tepelně zpracovaný úd nebyl poživatelný".

Brandes silně krvácel a po půlnoci na 10. března již byl podle kanibalova tvrzení v bezvědomí. Meiwes ho pak několika bodnými ranami do krku usmrtil, tělo rozčtvrtil a po částech uložil do mrazícího boxu. Celý čtyři a půl hodiny trvající proces Meiwes zachytil na video. Přiznal, že maso pak požíval " v době, kdy se obvykle podává jídlo".
Policie přišla na stopu zločinu až po půldruhém roce - v prosinci 2002, když Meiwes hledal na internetu další oběti a na toto počínání policisty upozornil jeden mladý muž.