Jednání by měla vycházet z plánu Kofiho Annana, s nímž generální tajemník OSN přišel koncem roku 2002, iniciativa však loni zkrachovala.

Turecká strana nyní žádá, aby se při jednáních přihlíželo k "realitám na ostrově", tedy existenci dvou národnostních entit, což ale plánu OSN již neodpovídá.

Zmíněná formulace je podle tureckého tisku úlitbou armádě, která hraje v politickém životě Turecka významnou roli.

Turecko žádá o pomoc OSN

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan požádal šéfa OSN o zahájení kyperských rozhovorů a vyzval jej, aby jmenoval prostředníka, jenž by jednání Annanovým jménem vedl.

Dříve byl tímto prostředníkem Alvaro de Soto, ale z vyjádření turecké strany vyplývá, že by se jím měl stát někdo jiný. Turecký tisk spekuluje o bývalém ministru zahraničí USA Jamesu Bakerovi či nynějším šéfu americké diplomacie Colinu Powellovi.

Americký diplomat by byl pro Ankaru přijatelnější než vyjednavač ze země EU, jejímž členem je Řecko. Turecko se domnívá, že Američan by mohl na Řeky vyvíjet větší nátlak.

Erdoganovi přitom dalo velkou práci přesvědčit k souhlasu s obnovením jednání vůdce kyperských Turků Raufa Denktaše. Annanův plán totiž předpokládá znovusjednocení ostrova na federativním základě, územní ústupky turecké strany a umožnění návratu určitého počtu kyperských Řeků vyhnaných ze severu ostrova.

Problém rozšíření EU 

Kyperská otázka bude i jedním z významných bodů středečních jednání Erdogana ve Washingtonu. Turecko i USA si přejí, aby se kyperský problém podařilo vyřešit do 1. května, kdy se Kyperská republika oficiálně stane členem EU.

Nedojde-li k dohodě, vstoupí do Unie jen mezinárodně uznávaná, Řeky obývaná část ostrova. Severní, turecká část Kypru, kde je rozmístěno na 30 tisíc tureckých vojáků, by se pak pro Ankaru stala vážnou překážkou vstupních jednání do EU, na jejichž zahájení Turecko dosud bezvýsledně čeká.