"Debata byla špatně načasovaná," shrnul rozhodnutí Berlína blokovat návrh německý ministr zahraničí Joschka Fischer.

Proti štědrému odměňování poslanců se postavily: Německo, Francie, Rakousko a Švédsko, tedy čtyři země, které jsou schopny společně zablokovat rozhodnutí v Radě EU.

Ty měly výhrady proti navrhované výši platů europoslanců, která přesahuje mzdy členů všech národních parlamentů, s výjimkou Itálie.

Německo, Rakousko a Švédskou jsou navíc čistými přispěvateli do rozpočtu EU a spočítaly si tak, že na vysoké poslanecké platy by přispívaly především ony.

Česko by návrh asi přijalo

Dosud platí členské státy europoslance ze státní kasy. Český poslanec bere běžně kolem 40 tisíc korun; jeho příjem by v případě přijetí návrhu statusu vyskočil na 275 tisíc a převýšil by platy všech ministrů, premiéra i prezidenta.

Podle návrhu by noví členové nemuseli právě z těchto důvodů status v prvním období přijmout, ale byli by placeni z prostředků své země.

Česká vláda se však přikláněla spíš k přijetí návrhu statusu - už proto, že vysoké europoslanecké platy se podle něj dají zdanit podle národních pravidel.