Problém je nejrozšířenější v jihovýchodní a střední Asii, ale týká se i Evropy, Blízkého východu a Afriky. Organizace varuje, že se šíří, neboť se do právního vakua rodí děti lidí bez státní příslušnosti.

„Kromě potíží, s kterými se potýkají, vytváří odsouvání celých skupin na okraj společnosti velké napětí ve společnostech, v nichž žijí, a občas jsou zdrojem konfliktu,“ upozornil António Guterres pro stanici BBC.

Lidem bez státní příslušnosti hrozí široké množství problémů týkajících se majetku, uzavření manželství či registrace narození potomka. Někteří mohou skončit i ve vězení, protože nemohou dokázat, kdo jsou a odkud pocházejí.

V roce 1954 sice vznikla úmluva zajišťující lidem bez státní příslušnosti základní lékařskou péči, ale k té přistoupilo jen 66 zemí světa. V roce 1961 ji doplnila úmluva poskytující základní právní rámec, který má pomáhat vládám s problémem takových bezprizorních lidí se vypořádat. Tuto úmluvu podepsalo už jen 38 zemí. Česká republika je účastnickou zemí obou úmluv.

Guterres vyzval další státy, aby se připojily.

Země s největším počtem lidí bez státní příslušnosti
Estonsko
Irák
Keňa
Lotyšsko
Barma
Nepál
Sýrie
Thajsko