Podobně jako sexuolog Klaus Beier, který vypovídal v pondělí, je psychiatr přesvědčen, že obžalovaný je duševně zvrhlý, ale jinak za své činy plně odpovědný.

Oba se shodli, že těžká duševní zvrhlost má formu narušené osobnosti i sexuality, tato zvrhlost zahrnuje poruchy, které mohou mít vliv na trestní odpovědnost.

Poruchy se nezakládají na prokazatelných tělesných příčinách, nýbrž na citovém životě, vůli a pohnutkách člověka. Pokud soud dá na oba znalce, může ho poslat do vězení, ale ne na psychiatrii.

Plánoval prý další akce

Stolpmann zpochybnil Meiwesovu důvěryhodnost a řekl, že kanibal byl při činu veden nejen touhou svým činem někoho k sobě navždy připoutat, ale také fantazií o své všemocnosti.

"Meiwes se předvádí jako něžný člověk, ale k dosažení cíle předvedl zcela jiné chování," konstatoval znalec. K pocitu všemocnosti citoval z Meiwesova dopisu, který napsal známému po kanibalistickém činu: "Je to zmatený pocit, být vládcem nad někým jiným a rozřezávat ho na porce".

Z toho znalec vyvozuje, že Meiwes chtěl mít absolutní moc nad jinými a plánoval od začátku i další činy v tomto směru. Také si byl vědom trestnosti svého konání, a proto kladl tak velký důraz na souhlas oběti. "I proto je třeba vycházet z jeho neomezené a plné trestní odpovědnosti," zdůraznil Stolpmann.

Vražda nebo zabití?

Obžaloba nadále trvá na tom, že Meiwes spáchal vraždu k uspokojení sexuální touhy, zatímco obhájce hovoří o usmrcení na žádost oběti. Rozsudek by měl být vynesen do týdne.

Meiwes u soudu opakovaně doznal, že 10. března 2001 usmrtil, rozčtvrtil a částečně snědl inženýra Bernda Brandese (43) z Berlína.