"Byl jsem skutečně pozván na březnovou návštěvu Pákistánu a já to přijal," řekl Katz v úterý Izraelskému rozhlasu.

Měl by sice být členem mezinárodní mise Organizace OSN pro výživu (FAO), sám ale svou cestu dal do souvislosti s dvoustrannými vztahy obou států: "Chystanou cestu samozřejmě považuji za velmi důležitou a spojuji ji se zlepšováním vztahů mezi Pákistánem a Izraelem."

Dodal, že obě země spojuje boj proti terorismu "pod vedením amerického prezidenta Bushe", což prý může být jedním ze základů spolupráce například v zemědělství a potravinářství.

Vztahy s Indií prý nevadí

Oznámení o Katzově cestě přišlo ve stejný den, kdy list Ma´ariv informoval o diskrétních rozhovorech vysokých činitelů obou států v uplynulých měsících. Jednání údajně probíhala v USA a v Itálii a týkala se především hospodářské spolupráce.

Tento víkend by se měli tradičního ekonomického fóra ve švýcarském Davosu účastnit izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom a pákistánský prezident Parvíz Mušaraf; deník The Jerusalem Post uvedl, že by se oba politici "mohli setkat".

Izrael již několik let rozvíjí vztahy s hlavním regionální rivalem Islámábádu, Indií. Loni byla například uzavřena smlouva o výcviku a vystrojení indických sil bojujících proti separatistům v Indií držené části sporného Kašmíru. Dillí přitom poukazuje na podporu, jíž se kašmírským gerilám dostává z Pákistánu.

Katz ale v rozhlasovém rozhovoru vyslovil přesvědčení, že jeho cesta do Islámábádu vztahy s Indií nijak nepoznamená.

Na řadě je také Bahrajn

Palestinský deník al-Manár v úterý napsal, že šéf izraelské tajné služby Mosad Meir Dagan v Ankaře jednal s vysokými představiteli Bahrajnu. Tato země Perského zálivu již delší dobu rozvíjí ekonomické vztahy se židovským státem.

Al-Manár uvedl, že je Manáma připravena navázat coby třetí arabská země v historii i diplomatické styky, jakmile se do Tel Avivu vrátí velvyslanci Jordánska a Egypta, kteří byli odvoláni na podzim 2000 v reakci na rozhoření probíhajícího izraelsko-palestinského konfliktu.