"Je tedy pravděpodobné, že extrémně horká léta budou častější a že se ke konci století stanou spíš pravidlem než výjimkou," shrnul.

Tento vědecký závěr koresponduje s dalšími, avšak přehlíženými studiemi o tom, že růst teplot se všemi negativními důsledky se již stal skutečností.

Během mnoha dnů loňského léta se teplota v Evropě držela mezi 30 a 40 stupni Celsia. Následkem byl vážný nedostatek vody, problémy v zemědělství, rozsáhlé lesní požáry a především nárůst úmrtnosti u starých a nemocných osob.

Švýcarská studie je postavena na hypotéze zdvojnásobení nynějšího množství tzv. skleníkových plynů a týká se let 2071 až 2100. Novinkou práce je názor, že globální oteplování se bude projevovat víc dramatickými zvraty během jediného letního období, než pravidelným zvyšováním teploty.

Čeští vědci: čekají nás další povodně

Se závěry švýcarské studie souhlasí doktor Jan Pretel, vedoucí oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.

"Tendence k oteplování i k dalším extrémům počasí tu skutečně je. Musíme počítat, že budou mnohem častější a bouřlivější. Například přívalové deště, kdy na jedno místo v krátkém časovém intervalu spadne velké množství vody, a to pak může způsobit povodně," upozornil Pretel.

Dodal, že mnohem častější budou i bouřky, vichřice, malá tornáda atd. "Současnou generaci čtyřicátníků nebo padesátníků už takové výkyvy nezasáhnou, ale ty, co se nyní rodí, ano," shrnul.

Jestliže se globální teplota povrchu Země během 20. století zvýšila o 0,6 stupně, což je víc než dost, pak v tomto století bude oteplení ještě vyšší. Dokonce se zdá, že v historii posledních deseti tisíc let nebude mít obdoby.

 Že se skutečně otepluje, dokazuje i loňská průměrná teplota v ČR. Byla 11,16 stupně. a tak loňský rok patřil k patnácti nejteplejším rokům za posledních 232 let ,odkdy se v Čechách pravidelně denně měří teplota v pražském Klementinu. Nejteplejší byl rok 2000 s průměrnou roční teplotou 11,93 stupně C.

Nejde jenom o náš kontinent

O globálním charakteru změn svědčí i poznatky ze vzdálených míst planety: podle australských meteorologů totiž tropický cyklón Heta, který minulý týden zdevastoval Polynésii jako dosud nejsilnější cyklón v historii, doprovázely devadesátimetrové vlny hnané větrem o rychlosti 275 km/h.

Živel poničil ostrovní státy Samoa, Tonga a Tokelau, a prakticky smetl z povrchu Niue, známější pod jménem Divošské ostrovy, které mu dal mořeplavec James Cook v roce 1774.

"Pláču pro svou vlast," reagoval na katastrofu, jež ohrozila samu další existenci tohoto státečku, jeho premiér Young Vivian.

Stoupání moří je skutečností

Předpovědi australských vědců uvádějí, že do roku 2070 stoupne hladina Pacifiku o metr. Zuřivější bouře spolu s teplejším mořem zničí unikátní ekosystém Velkého bradlového útesu, který chrání severovýchodní pobřeží kontinentu. Lokální záplavy pak umožní šíření tropických chorob.

Spoluodpovědnost za takový výhled vědci přičítají australské vládě, protože odmítla ratifikovat Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů.

Ekologové, meteorologové a sociologové i v dalších zemích však už dlouho upozorňují, že bez zásadní změny životního stylu a hodnost lidstvo nedokáže globálním změnám životního prostředí účinně čelit.