Ministr obrany Nikolaj Svinarov v úterý při setkání s druhým praporem o počtu 480 lidí, který čeká na odjezd, slíbil, že se ve vládě zasadí o materiální zlepšení příslušníků bulharského kontingentu.

Vlna rezignací přišla poté, co se Bulharsko v posledních dnech loňského roku 2003 muselo rozloučit s pěti mladými muži, kteří přišli o život v teroristickém útoku proti základně v irácké provincii Karbalá. ¨

Obavy ze smrti

Značné procento vojáků, kteří se přihlásili a absolvovali příslušný výcvik, podalo žádost o rezignaci z účasti. Podle nejnovějších zpráv jde o 40 až 45 mužů, tedy o desetinu obsazení. Ti, co požádali o propuštění, uvádějí především rodinné důvody.

Někteří příslušníci kontingentu však pod podmínkou anonymity uvedli, že jejich velitelé vůči nim uplatňují krutý nátlak, aby žádosti nepodávali, a to pod hrozbou vyškrtnutí z armády.

Naopak několik bratrů raněných vojáků trvá na své účasti v rámci jednotky číslo dvě, a dva z postižených také vyslovili přání se do Iráku co nejdříve vrátit. Incident v Karbalá se promítl i do vztahů mezi Bulharskem a Polskem, v jehož zóně Bulhaři operují.

Selhává Polsko?

Bulharský prezident Georgi Parvanov se telefonicky obrátil na svého kolegu Aleksandra Kwašniewského, aby mu tlumočil výhrady kvůli špatné koordinaci v Iráku.

Polský list Gazeta Wyborcza uvedl, že Poláci se dohodli s místními kmenovými vůdci, že zeslabí kontroly a sníží počet vojáků výměnou za to, že se Iráčané budou držet zkrátka. Podle největšího bulharského deníku Trud se však činí i druhá strana iráckého konfliktu.

Podle něj oblastmi s velkou koncentrací obyvatelstva s muslimským vyznáním kolují tajemní "misionáři", kteří verbují mladé muže, aby bojovali v Iráku "za pravou víru". Finanční situace lidí v dotyčných regionech je bídná, takže slibovaná částka pěti tisíc dolarů (asi 129 tisíc korun) pravděpodobně přiláká mnoho zájemců.