Hlavní obsah

Co může následovat po smrti nejhledanějšího teroristy?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Smrt teroristy Usámy bin Ládina vyvolala velké oslavy. Strůjce atentátů z 11. září 2001 i řady dalších útoků byl zastřelen. Jaký ale bude mít jeho skon dopad na osud Al-Káidy a mezinárodního terorismu? Už americký prezident Barack Obama, který zabití bin Ládina označoval za velké vítězství, varoval, že boj nekončí. Američtí občané a velvyslanectví dostali upozornění na hrozbu odvetných atentátů.

Článek

"Jasně, že to není konec Al-Káidy a jejich spojenců,“ řekl americký vládní expert na boj s terorismem za dob George Bushe Juan Zarate. „Ale připravilo to Al-Kaidu o jejího klíčového vůdce a ideologickou koherenci, kterou bin Ládin představoval.“

„Bin Ládin byl jediným velitelem Al-Káidy v její 22leté historii a byl odpovědný za to, že přitahovala stoupence násilného džihádu i za to, že si vybral za cíle teroristických útoků Ameriku,“ řekl nejmenovaný americký vládní představitel listu New York Times.

Bin Ládin se sice na veřejnosti objevoval jen zřídka, jeho poselství byla sporadická, ale právě on byl vůdcem Al-Káidy, připomíná list Guardian a dodává, že vedení organizace symbolizovali v posledních létech právě Usáma a jeho zástupce, egyptský lékař Ajmán Zavahrí.

Foto: Profimedia.cz

Ten se sice vyjadřoval mnohem častěji, ovšem Guardian připomíná, že nemá bin Ládinovo charisma, i když je výborným ideologem, dobrým stratégem a schopným organizátorem, ale nedokáže si získávat fanatické následovníky.

Foto: Profimedia.cz

Usáma bin Ládin na archivním snímku

V síti se sice objevila i řada mladších jmen, jako je abú Jajha Libí, kterému je přes čtyřicet, nemá však na to, aby vystřídal šejky ve vedení.

Al-Káida ztrácela sílu

Guardian připomíná, že teroristická síť byla zřetelně oslabena, už pět let nepodnikla velký útok. Postupně její místo zaujímaly jiné organizace, mnohdy na Al-Káidu napojené, nebo se k ní hlásící, ale relativně separátní.

Ukazuje to stav v Afghánistánu, kde organizace postupně ztrácela pozice. Klíčovou roli tam hrají Tálibán a hnutí Hakkana. Al-Káida tam měla jen několik desítek lidí. [celá zpráva]

Navíc letošní protesty v arabských zemích, které začaly v Tunisku a zasáhly většinu severoafrických zemí a zemí na arabském poloostrově, ukázaly, že mladí lidé toužící po změně ideologií slovům militantních islamistů nepodlehli, i když se toho Západ obával. Chtěli demokratizaci, ne šaríu, tedy fundamentální islámské právo.

Za těžký úder Al-Káidě označil bin Ládinovu smrt někdejší tajemník amerického ministerstva zahraničí pro otázky Blízkého východu Martin Indyk. Doplnil, že jde o další neúspěch Al-Káidy v době, kdy současná vlna arabských lidových povstání podkopává ideologii této teroristické organizace.

Další experti jsou v prohlášeních opatrnější. V otázce běžných operací dojde Ricka Nelsona z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu jen k malým změnám. V poslední době bin Ládin nevydával početným teroristickým buňkám po celém světě žádné provozní nebo taktické rozkazy, upozornil podle ČTK.

Decentralizace a štěpení

Usámova smrt také může vést k dalšímu štěpení, i když decentralizace byla vždy důležitá, aby organizace mohla přežít i velké rány. Jednota Egypťanů, Libyjců a Saúdů v Al-Káidě je ta tam. Mnohé napojené organizace sice nesou jména Al-Káidy v záhlaví, ale sledují své vlastní cíle. To je případ Al-Káidy v islámském Maghribu (Alžírsko) a Al-Káidy na Arabském poloostrově (Jemen), která má nejblíž k původnímu pojetí.

Foto: Profimedia.cz

Informace o zastřelení Usámy bin Ládina dominovala také zpravodajství v Japonsku.

Za napojené lze považovat i Al-Káidu v Iráku (Islámský stát v Iráku) a somálské milice Šaháb.

Smrt Usámy tak bude mít nejen silný dopad na celkové hnutí, ale i na globální terorismus, protože se vytratí spojující prvek.

Skryté dávné hrozby 

Guardian ale současně ukazuje na nebezpečí, že Al-Káida nepředstavovala jen džihád a teroristické útoky, ale pro mnohé to také bylo sociální hnutí, neboť ukazovala na vykořisťování muslimských zemí Západem a vykořisťování lidí bohatými šejky napojenými na Západ. Zdůrazňuje zejména pomoc, kterou poskytovala Al-Káida a Tálibán Pákistáncům při záplavách.

Guardian ale varuje i před tím, že je tu dávný problém střetu křesťanství a islámu, který se pravidelně vrací.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Američané oslavují smrt bin LádinaVideo: Reuters

Na další vývoj bude mít nesporně vliv postoj Západu a USA k novým režimům, které se ustaví v arabských zemích, ale také další postup v Iráku a zejména v Afghánistánu a Libyi. Po smrti Usámy se jeden z důvodů těchto konfliktů – tedy boj proti světovému terorismu – může postupně vytratit. Pokračování válek pak může vést k opětovnému příklonu lidí k terorismu. Budou mít pocit, že věčný nepřítel – křižáčtí křesťané – pokračují v tažení proti muslimům a že americký imperialismus chce ovládnout svět a diktovat mu svoje představy o demokracii.

Plán Obamy zlepšit vztahy s muslimskými zeměmi je dobrou cestou, otázkou je ale jeho naplnění. Muslimové mají mnoho obav a mnohdy i oprávněných.

Reklama

Výběr článků

Načítám