"Přesunutím hlavního města se budeme vážně zabývat," prohlásil vlivný klerik.

"Metropole musí být přestěhována," dodal s tím, že myšlenka vznikla již po ničivém zemětřesení v severozápadním Íránu na počátku 90. let, avšak teprve nedávná apokalypsa v Bamu s více než 30 tisíci obětí jí dodala na důležitosti.

Teherán se rozkládá na více než 1600 čtverečních kilometrů v seismické zóně, jíž hrozí velké zemětřesení přibližně každých 150 let. K poslednímu přitom došlo kolem roku 1830.

Město je kvůli přílivu lidí z venkova a živelné výstavbě výškových domů přelidněné a denně se potýká s nepřekonatelnými dopravními zácpami, takže lze prakticky vyloučit smysluplné záchranné práce v případě náhlého zemětřesení.

Obyvatelé města mají strach

"Lidé mají po katastrofě v Bamu strach, že by jim vůbec nikdo nepomohl," řekl Právu z Teheránu student Alí Táherí. "Nejenže by přelidnění zmařilo naší záchranu, navíc ale ostatní města v zemi nejsou schopna přijmout k ošetření tolik lidí."

Profesor Bahrám Akáše z Teheránské univerzity se domnívá, že pokud by metropoli zasáhly stejné otřesy, jako 26. prosince Bam, přišlo by o život na 700 tisíc lidí a zcela by zkolabovaly centrální úřady 70miliónové země.

Rouhání neuvedl, kam by měly být ústřední orgány země přeloženy. Profesor Akáše v dopise prezidentu Mohammadu Chátamímu navrhl, aby se novým správním střediskem země stal Isfahán, který byl centrem Persie až do konce 18. století.

Šéf rady národní bezpečnosti v deníku Hajáte uvedl, že návrh byl na stole již v roce 1991 a byl odsunut "kvůli některým prvkům mocenského aparátu". Teď má prý být návrh dotažen do konce do března, kdy končí íránský rok.

České příspěvky na obnovu škol

V Bamu, kde bylo zničeno přes 80 procent budov, stále žijí v provizorních leženích tisíce lidí, kteří jsou zcela odkázání na základní humanitární pomoc. Vláda zvažuje lidi, kteří přišli o přístřeší, přestěhovat do velkých středisek za městem, mnoho obyvatel Bamu však odmítá ruiny svých příbytků opustit.

Česká společnost Člověk v tísni již má v Bamu svého koordinátora pro součinnost s dalšími organizacemi a s OSN. Šimon Pánek z Člověka v tísni ČTK řekl, že příspěvky českých dárců budou určeny na okamžitou humanitární pomoc, hlavně však k budování obydlí, škol, zdravotnického střediska či k obnovení zdrojů pitné vody. "Tato fáze však začne až po stabilizaci současné situace, odhadem v druhé polovině ledna 2004," upřesnil Pánek.

Případní dárci mohou přispívat na konto 333 000 666/0300 u Československé obchodní banky.